Souboj vlády s bankami se vyostřuje. Po zvýšení bankovní daně finanční domy avizují další růst poplatků či dražší a méně dostupné půjčky.
Autor: Shutterstock
Premiér Robert Fico v pondělí pohrozil, že pokud se tak stane, vláda vedle zavedení základního balíčku služeb za jedno euro umožní lidem vkládat si peníze za lepších podmínek do státní pokladny. Deset let od skončení privatizace bank by se tak stát vrátil do komerčního bankovnictví.
„Banky jsou na omylu, pokud si myslí, že stát není schopen vytvořit vůči nim účinnou konkurenci,“ řekl předseda vlády po skončení jednání s bankami. „Existuje několik produktů, které můžeme nabídnout státním společnostem a zaměstnancům, kteří si za podstatně nižší poplatky budou moci ukládat své peníze jinde než v komerčních bankách,“ dodal Robert Fico.
Vláda by mohla lidem prodávat státní dluhopisy. „Aby se to celé vyplatilo, muselo by jít minimálně o tříleté dluhopisy s výnosem někde nad tři procenta,“ vysvětluje ředitel Agentury pro řízení dluhu a likvidity Daniel Bytčánek. Komerční úroky tříletými vkladech jsou od 1,85 procenta po 3,9 procenta. Státní dluhopisy lidé kupují i v sousedním Česku.
Stát by bankám mohl konkurovat i možností dřívějšího prodeje dluhopisů is vyplacením dohodnuté části úroku. Většina bank s nejvyššími úroky totiž při předčasném výběru jako za sjednané tři roky účtuje lidem sankční poplatky. Klient může v případě předčasného výběru tříletého termínovaného vkladu přijít o úroky za 140 dní.
„V Česku mohou lidé v případě nečekaných výdajů bez problémů prodat státní dluhopis na sekundárním trhu,“ dodal Bytčánek. S takovou možností jsou však spojeny další náklady s evidencí a prodejem dluhopisů. To, zda stát této možnosti opravdu přistoupí, bude záviset na tom, zda banky promítnou nové daně do svých finančních produktů. Podle analytiků je reálné, že nové daně budou pro běžné lidi znamenat nižší úroky při vkladech v bankách.
„Aplikace vyššího odvodu oproti současné sazbě Fondu ochrany vkladů může mít za následek nižší úrokovou sazbu pro běžné vkladatele,“ řekl bankovní analytik Marek Gábris. Stát zas vyšší daně může zaplatit ve vyšších úrocích za koupi Slovenská cenných papírů.
„Bankovní odvod také může mít dopad na financování státního dluhu. Ten kupují a státu půjčují zejména domácí subjekty, především banky,“ dodal Gábris. Vláda tedy sice vezme finančním domem více na daních, ale ty mohou chybějící peníze získat zpět na vyšších úrocích za koupi Slovenská dluhopisů. V tomto roce vláda plánuje z mimořádného bankovního odvodu získat 50 milionů eur. V příštím roce by rozšíření stávajícího 0,4-procentního bankovního odvodu z vkladů firem i na vklady obyvatel přineslo dalších sto milionů eur. Banky si přitom chybějící peníze z daní nemusí od státu vzít hned. „
Vzhledem k současné relativně dobrou pozici Agentury pro řízení dluhu a likvidity na trhu a relativnímu klidu na trzích to však nemusí být zatím velmi viditelné, „upozorňuje Gábris.
Lidem s nízkými příjmy má od července příštího roku pomoci zavedení základního bankovního účtu za jedno euro. Takový produkt by byl určen pracovníkům vydělávajícím minimální mzdu, nižšími příjmy důchodcům a lidem na sociálních dávkách.
„Tento balíček by mohlo využít dvě stě tisíc lidí a určitě bude o něj zájem, protože jeho cena nebude vyšší než jedno euro,“ vysvětluje ministr financí Peter Kazimír. V případě, že banky budou dále zvyšovat poplatky, vláda zváží základní balík rozšířit na všechny obyvatele. Kazimír si nepřipouští neúspěch prvního základního balíku zavedeného ještě během první levicové vlády. Tehdy balík neměl ze strany státu stanovenou cenu.
Bankovní daň zavedla už minulá vláda a současná ji dále zvyšuje. Minulá vláda nasměrovala příjem z daně do speciálního fondu, ze kterého se měly řešit případné problémy bankovního sektoru. Fico naznačil, že s penězi má jiné plány. „Pokud už bude zákon v parlamentu v prvním čtení, budeme hledat mechanismus do budoucnosti, jak dále s bankovními odvody zacházet. Může jít o standardní příjem státního rozpočtu,“ dodal Fico. Záruky, že peníze se využijí na růst ekonomiky, zatím nejsou.
Vláda a banky jednají už několik dní a výsledkem jsou i opatření v oblasti výběru daní. Banky státu nabízejí pomoc při zefektivnění výběru daně z přidané hodnoty. „Mělo by jít o technickou pomoc při zabraňování daňových úniků s daní z přidané hodnoty a pomoc bank v tomto případě vítáme,“ uzavřel Fico.