V blízké budoucnosti budou školy trpět nedostatkem učitelů. Šikovní maturanti zejména v přírodovědných předmětech se na studium pedagogických oborů nehrnou. Ti, kteří studují jazyky na pedagogických fakultách, končí zase jinde než ve školách. Ministerstvo školství se snaží mladým zatraktivnit učitelské povolání. Začíná nabídkou výhodných půjček.
Ilustrační foto.
Autor: Ivan Majerský
To, jací učitelé budou učit budoucí generace, závisí také na zájmu nynějších studentů středních škol o profesi pedagoga a ten je slabý. „Pokud je kariéra učitele pro studenty jen plán B, pak to nebudou ti nejlepší učitelé, jakých chce mít ve školách každý rodič,“ upozorňuje Lucie Kleštincová z Institutu pro hospodářskou politiku a členka iniciativy Učitel 2020.
Ve snaze zvýšit zájem o povolání učitele plánuje ministerstvo školství řadu opatření. Absolventů pedagogických fakult mají k této práci přitáhnout výhodné půjčky. Ministerstvo na to zřídilo Fond na podporu vzdělávání. „Pedagogové z něj budou moci získat výhodnou půjčku do celkové výše 30 tisíc eur,“ řekl mluvčí ministerstva Michal Kaliňák.
Z pedagogických směrů na vysokoškolském studiu je největší zájem o předškolní pedagogiku. „Slabší zájem je zejména o učitelství přírodovědných směrů jako chemie, fyzika, matematika,“ dodává proděkanka Pedagogické fakulty Trnavské univerzity Víra Peterková. Nejlepší maturanti v těchto předmětech si podle ní často raději vyberou medicínu nebo jiné obory, kde předpokládají, že po skončení studia budou mít lépe platy.
Podle Kleštincovej nezájem studentů o učitelskou profesi potvrzuje i průzkum, který dělali na školách. „Vyplynulo nám z něj, že velmi velká část studentů, jejichž učitelské povolání i láká, si přihlášku na učitelský směr nepodají,“ říká Kleštincová. Další, kteří se i přihlásí, berou učitelství spíše jako druhou nebo třetí možnost v pořadí pro případ, že se nedostanou tam, kde opravdu chtějí.
„Od šikovného maturantů, který si může vybírat, nelze očekávat, že půjde do profese, kde vydělá méně než polovinu toho, co jiní z jeho generace vysokoškolsky vzdělaných lidí , „říká Kleštincová.
Upozorňuje, že pokud stát nebude na tento problém reagovat, projeví se to na kvalitě budoucího pedagogického sboru a vzdělávání. I proto ve spolupráci s portálem Challengest.sk vyhlásily pro mladé lidi výzvu na nápady jak přitáhnout k profesi učitele nejchytřejší maturantů. Sama však za hlavní důvody neatraktívnosti učitelského povolání považuje nízké mzdové ohodnocení učitelů, jejich pracovní podmínky a příliš mnoho byrokracie i jejich společenské postavení. Podle Petrákovej z Trnavské univerzity by se mělo změnit společenské postavení učitelů. „Pro studenty není motivující, když všude slyší o nízkých platech učitelů. Navíc mnozí si všímají, jak se k učitelům chovají rodiče dětí a učitelům ani nedovolí, aby na jejich děti více ovlivňovaly, „říká Petráková.
Na chybějící respekt k učitelům upozornila i nedávná konference, kterou připravil Unicef. „Učitelé často čelí náročným situacím a velkému tlaku ze strany žáků a jejich rodičů. Proto si zaslouží respekt. Ten by měl být oboustranný, „uvedla dětská psycholožka Denisa Maderová. Resort školství plánuje „zvýšit společenský status učitelů, což souvisí is jejich přiměřeným finančním ohodnocením“ a zároveň „hledá cestu jak zvýšit ochranu pedagogů ve školách“. Dokud se však tato opatření v praxi skutečně projeví, potrvá několik let.
- nejvíce zapsaných studentů po přijímacím řízení bylo na ekonomii, sociální práci, medicínu, management a právo
- z pedagogických směrů je nejoblíbenější předškolní pedagogika
- pro srovnání učitelských a neučiteľských oborů: na informatiku se zapsalo téměř tisíc úspěšných uchazečů, na učitelství informatiky v kombinaci s jiným předmětem jen 38
- slabší zájem je zejména o učitelství přírodovědných oborů – na učitelství fyziky a jiného předmětu se zapsalo např. 13 studentů
Zdroj: Ústav informací a prognóz školství
© AUTORSKÁ PRÁVA VYHRAZENA