Praha je město, kde se na podzim hromadí cibule a jablka doslova na každém rohu – od farmářských trhů na Náplavce až po bedny u komunitních zahrad. Co ale s tunami přebytků, které by jinak skončily v bioplynce? Odpověď je chutná, voňavá a trochu divoká: fermentované cibulové čatní. A co víc – nemusíte si kupovat drahou fermentační komoru. Stačí si ji půjčit.
Proč fermentovat cibuli s jablky?
Fermentace je stará konzervační metoda, která dnes zažívá renesanci. Cibule dodá čatní pikantní hloubku, jablka zase přirozenou sladkost, která vybalancuje ostrost. Když k tomu přidáte kmín, hořčičná semínka a trochu chilli, vznikne univerzální dochucovadlo k sýrům, masu i pečené zelenině. Fermentací navíc získáte probiotika a výrazně prodloužíte trvanlivost – ideální řešení pro přebytky z pražských trhů.
Fermentační komora: Půjčte si ji, nekupte
Kvalitní fermentační komora s regulací teploty a vlhkosti stojí tisíce korun. Pokud nejste nadšenec, který fermentuje nonstop, vyplatí se půjčovna. V Praze už existuje několik služeb, které půjčují fermentační boxy, sklenice s airlockem i pH metry. Za víkendové půjčení zaplatíte pár stovek a můžete rozjet první várku. Navíc vám často poradí i s postupem.
Co si před půjčkou připravit
- Recept: 1 kg cibule, 500 g jablek, 2 % soli, koření podle chuti.
- Sklenice: Ideálně zavařovačky s těsným víkem nebo speciální fermentační nádoby.
- Závaží: Aby zelenina zůstala ponořená v nálevu.
- Teploměr: Fermentace probíhá nejlépe při 18–22 °C.
Praktický postup krok za krokem
Cibuli nakrájejte na tenká kolečka, jablka na drobné kostičky. Vše promíchejte se solí a kořením a nechte 30 minut pustit šťávu. Poté směs natlačte do sklenic, zalijte vlastní šťávou (případně přidejte trochu vody), zatížíte a zavřete. Sklenice umístěte do půjčené fermentační komory nastavené na 20 °C. Nechte fermentovat 7–14 dní, podle chuti. Každý den sklenici lehce nadzvedněte, aby unikl přebytečný plyn.
Kde v Praze sehnat přebytky
Farmářské trhy na Jiřáku, Heřmaňáku nebo Kubánském náměstí mají na konci dne často bedny s „ošklivou“ cibulí a jablky za pár korun. Osahat se vyplatí i komunitní zahrady jako Prazelenina nebo KomPot. A nezapomeňte na facebookové skupiny „Přebytky ze zahrádek Praha“ – tam se domluvíte na odběru doslova za odvoz.
Ekonomika a ekologie v jednom
Půjčka fermentační komory na týden vyjde na 300–500 Kč. Ze surovin za stovku vyrobíte asi 5 sklenic čatní, které by v obchodě stály přes tisíc korun. A hlavně – zachráníte potraviny, které by jinak zbytečně skončily v koši. Fermentované cibulové čatní z pražských přebytků je tak nejen skvělý byznys, ale i malý krok k cirkulárnímu městu.
Tip na závěr: Půjčte si komoru s kamarádem a udělejte si společný fermentační víkend. Čatní pak můžete vyměňovat – třeba za kváskový chléb od souseda.