Úroky na nejdostupnějších půjčkách, po kterých denně sahají statisíce lidí, stoupají na rekordně vysoké úrovně. Pokud občan z účtu vybere více peněz, než tam má, některé velké banky mu minusový zůstatek zatíží úrokem téměř 19 procent. Vedle stoupajících poplatcích si tak banky od klientů zčásti kompenzují zavedenou bankovní daň či jiné výdaje.
Autor: Shutterstock
Například Slovensku spořitelna v uplynulém období zvedla úroky při přečerpání částky na běžném účtu ze 17,9 na 18,9 procenta. Podobně mínusové zůstatky již úročí i další dvě velké banky VÚB banka a Tatra banka. Úroky zvedli do těchto úrovní přesto, že úrokový průměr slovenského trhu při daných půjčkách je 13,9 procenta av celé eurozóně jen 5,6 procenta.
Slovensku spořitelna odmítá názor, že by růst úroků souvisel se zavedením bankovní daně. „Úprava úrokové sazby odrážela vývoj sazeb na finančním trhu a byla reakcí na úpravu cen na trhu,“ řekl Ján Ondráš, vedoucí oddělení retailových úvěrů České spořitelny.
Pokud banky nezvyšují úroky na dostupných půjčkách pro bankovní daň, není zcela jasné, jaké jiné nákladové položky za tím jsou.
Banky pro politiku levných peněz ze strany Evropské centrální banky mají spíše prostor pro zlevňování a ne zdražování úvěrů. Nižší úroky se však zatím projevují jen na klesání úroků u vkladů obyvatel.
Trojice zmíněných velkých bank je s úroky 18,9 procenta při minusových zůstatcích na vyšší úrovni než někteří konkurenti. „Tyto tři banky stále ovládají tři čtvrtiny trhu a tak nemají příliš důvod reagovat na nižší úroky konkurence,“ řekl Vladimír Dohnal, ředitel Symsite Research.
Výsledkem je, že zaměstnanec, který je například každý měsíc v roce dva týdny v inkasu sto eur, zaplatí na úrocích téměř deset eur. „Nejsou to velké peníze a popravdě nikdy jsem se nezajímala o to, jaký úrok zaplatím za přečerpání účtu,“ říká Lenka Lukáčová z Bratislavy. Pokud by takovým způsobem uvažovalo dalších milion klientů, banky na tom vydělají přibližně deset milionů eur ročně. Přesné výnosy z přečerpání účtů však finanční domy nechtějí zveřejnit.
„Je pravdou, že kreditní karty i povolené přečerpání jsou nejdražší úvěrové produkty, které banky nabízejí,“ říká Maroš Ovčarik, výkonný ředitel společnosti Finanční hitparáda.
Ale i na slovenském trhu se dají najít příklady bezúročného přečerpání účtu. „Takovou výjimkou jsou klienti s běžným účtem plus, kteří za přečerpání do sto eur neplatí žádné úroky,“ uvádí Kateřina Jurigová, mluvčí ZUNO Bank AG. Nižší úroky u úvěrů nabízejí hlavně menší banky, které se tímto způsobem snaží získat co nejvíce nových zákazníků.
Některé důvody pro vyšší úroky při minusových zůstatcích jsou logické. „Banka předem neví, kdy bude klient peníze potřebovat, a proto musí mít částku schváleného limitu přečerpání stále k dispozici. Zároveň při takovém typu úvěrů nedochází k postupnému snižování dlužného zůstatku pravidelným splácením a proto jsou více rizikové,“ dodal Ovčarik. Banka má totiž nad dlužníky menší kontrolu než u spotřebitelských úvěrech či hypotékách.
Od příštího roku bude pro rozšíření bankovního odvodu daňové zatížení domácích finančních domů nejvyšší ze zemí používajících společnou měnu euro. Od spojení zdražování s vyššími daněmi banky odrazují i vysoké pokuty. Vláda totiž rozhodla, že pokud finanční domy přenesou bankovní odvod do poplatků pro lidi, mohou dostat pokutu od 330 tisíc až do 660 tisíc eur. Podle opozičních poslanců tak banky v žádném případě nepřiznají zdražování pro vyšší daňové zatížení.
Jen v tomto měsíci oznámilo zvyšování poplatků devět Slovenská bank. Většinou lidé více zaplatí za poskytnutí úvěrů av některých případech šly nahoru i ceny za základní balíčky služeb. Například UniCredit Bank zvedne od 15. srpna cenu za vedení balíčku Champion na pět eur za měsíc. Dosavadní cena byla přitom 4,40 eura za měsíc. VÚB banka zas zvedla cenu konta senior z 0,30 eura na 0,59 eura za měsíc. V ČSOB bance si zas více připlatí bohatší klienti, kterým podraží o jedno euro balíček služeb ČSOB Extra pohoda a konečná částka bude 9 eur za měsíc. Banky část vyšších daní vzali i na sebe a za první čtvrtletí klesl čistý zisk bankovního sektoru o dvacet procent na 142 milionů eur. V úvodu roku zůstaly podle statistik přibližně na stejné úrovni bankovní poplatky a směrem nahoru o tři procenta vzrostly úrokové výnosy.