Británie má výjimku pro členství v měnové unii a Praha, slovy svého premiéra, považuje za dobré, že fiskální pakt má inkluzívní charakter, čili zůstává otevřený pro další členy v budoucnu. V případě České republiky lze pak, když bude mít na čele méně euroskeptické prezidenta.
„Chci zdůraznit, že zdraví eurozóny je v našem zájmu. Věci, které jsou uvedeny ve fiskálním paktu má vláda České republiky stanovené ve svém programovém prohlášení od léta 2010 a bude je zavádět do praxe či fiskální pakt vznikne nebo ne, „ řekl po ukončení summitu český premiér během setkání s novináři.
V této souvislosti upřesnil, že například finanční ústava je součástí koaličního prohlášení jako programu vlády. Podobně jako i konsolidace veřejných financí a dosažení vyrovnaného státního rozpočtu do konce roku 2016. Nezávisle od uzavření nové evropské mezivládní dohody.
„Je tu ale několik aspektů, které bych chtěl zdůraznit. Po podpisu této mezinárodní smlouvy a přistoupením k euru dochází k masivnímu přesunu kompetencí z národní úrovni na úroveň nadnárodní. Z tohoto hlediska finanční pakt České republice nic nového a přínosné nepřináší. Žádný politický benefit, „ upozornil Nečas.
Předseda české vlády zároveň dodal, že na summitu bojoval za to, aby země, které se zavázaly přistoupit do eurozóny, měli zaručenu účast na eurosummitoch a aby měli bez omezení přístup ke konkrétním tématům projednávaným na summitech.
„Vůči původnímu návrhu z minulého týdne došlo k jistému pozitivnímu posunu. K rozšíření možností z jednoho eurosummitu ročně na více, ale toto nepovažuji za dostatečné. A od země jako Česká republika, která se chová a chce chovat rozpočtově zodpovědně, která chce přijímat dluhovou brzdu a je ochotna poskytnout půjčku MMF ve prospěch eurozóny, tak status pozorovatele na jednáních eurosummitu nám sluší a náleží, „ uvedl Nečas. Dodal že česká delegace nebyla v tomto názoru osamocená, ale pokrok, který se v tomto směru na summitu dosáhl nepovažuje za dostatečný. Podle jeho slov jde o dost „gumový výklad“ tohoto kompromisního opatření.
Nečas za nedostatky finančního paktu považuje slabou váhu danou dluhovému kritériu, což je podle něj málo pochopitelné a dokonce krok zpět, protože současná krize v Evropě je primárně dluhovou krizí.
Už první informace ke konci summitu, že ČR nepodepíše finanční pakt, vzbudily zvýšenou pozornost mezinárodní novinářské obce. Český premiér svůj krok vysvětlil i složitostí ratifikační procedury, která by v jeho domovské zemi narazila na jasný nesouhlas prezidenta republiky.
„Česká vláda věděla a počítala s tím, že premiér nepodepíše tuto smlouvu,“ vysvětlil Nečas novinářům. Dodal, že v jeho zemi je těžko akceptovatelná představa přechodu kompetencí z národní na nadnárodní úroveň. V této souvislosti připomněl, že podle české ústavy premiér na podpis takového typu mezivládní dohody potřebuje zmocnění od prezidenta republiky a součástí ratifikačního procesu v ČR je i podpis prezidenta.
„Prezident veřejně deklaroval, a také v dopise mně zaslaném, že svůj podpis pod tuto dohodu nepřipojí,“ uvedl Nečas. Jak dodal, Václav Klaus to řekl, ačkoliv ještě nebyl znám finální text dohody o fiskálním paktu.
Podle českého premiéra je však klíčové, že se podařilo prosadit změny v článku 15 této smlouvy, čímž fiskální pakt nabyl všeobecný charakter. V praxi to znamená, že v budoucnu se může k této dohodě připojit kterákoliv členská země EU bez potřeby přístupového procesu, podávání přihlášek zda hlasování ostatních členů o vstupu. Dodal, že pro ČR tak tato smlouva zůstává na dosah ruky. Možná už v blízké budoucnosti, neboť v odpovědi na dotazy novinářů přiznal v tomto směru zásadový negativní postoj hlavy českého státu.
„Vzhledem na postoje pana prezidenta, i kdyby premiér tuto dohodu podepsal dnes a zítra by to obě komory parlamentu souhlasili, tak minimálně do března příštího roku ratifikační proces nebude ukončen. Čili Česká republika by i tak zůstávala mimo hlavní jednací místnosti eurozóny, „ řekl Nečas.