Termín „nová půjčka“ je příliš zjednodušující název toho, co bylo schváleno. 54840850
Určitě jste všichni zachytili zprávy o nové půjčce pro Řecko. Avšak termín „nová půjčka“ je příliš zjednodušující název toho, co bylo schváleno. Celý mechanismus „záchrany“ Řecka začíná připomínat mechanismy, které jsme před lety stavěli v legendární hře TIM [1] .
Nejdříve malé shrnutí. Po odhalení obrovských deficitů v Řecku investoři ztratili důvěru v řecké dluhopisy a přestaly je nakupovat. To způsobilo, že Řecko by nebylo schopno refinancovat svůj dluh, ani získávat peníze na provoz státu (protože má deficitní rozpočty).
Než se tak stalo, zasáhly MMF a EU. Spolu připravili pro Řecko půjčku ve výši 110 miliard eur (30 miliard od MMF a 80 miliard z dvoustranných půjček od členů eurozóny), které se Slovensko zúčastnilo pouze prostřednictvím MMF. Tato půjčka je vyplácena postupně, přičemž Řecko musí splňovat dohodnutá kritéria, aby dostalo další splátku. Z této půjčky od května 2010 dosud vyčerpalo 73 miliard eur. [2]
Původní plán byl takový, že Řecko se vrátí na trhy v roce 2011 (a ještě začátkem roku 2011 to někteří tvrdili) [3] , situace se naopak neustále zhoršovala, Řecko neplnilo podmínky prvního balíčku dostalo se do hluboké recese, a začal se přibližovat termín velké splátky více než 14 miliard dluhopisů v březnu 2012.
Představitelé EU připravili další balík půjček ve výši 130 miliard eur. Použitý na to bude už EFSF založený (spolu s menší sestrou EFSM) v roce 2010. EFSF je soukromá společnost, která vydává vlastní dluhopisy, garantované členskými státy eurozóny, a získané prostředky půjčuje problematickým státem. Část ze 130 miliard by měl opět poskytnout MMF, kolik a zda vůbec, je stále nejasné.
Aby Řecko mohlo vrátit na trhy, je třeba srazit jeho dluh se současných 170% HDP na 120%, což je úroveň, považována za dlouhodobě udržitelnou. Jelikož samotnou půjčkou nebo prudkým růstem HDP to není možné, byla připravena dohoda s věřiteli (ačkoli to nebylo hned …). Plán je, že Řecko v dobrovolné restrukturalizaci odepíše 53% z asi 200 miliard dluhopisů v rukou věřitelů, a to tak, že tito dostanou nové řecké dluhopisy v hodnotě 31,5% původní nominální hodnoty plus krátkodobé (dva roky) cenné papíry EFSF. Touto operací by se měl řecký dluh snížit asi o 100 miliard.
To ještě není všechno. Centrální banky více členů eurozóny (slovensky ne) průběžně nakoupili řecké dluhopisy v nominální hodnotě 65 miliard za asi 30% nominální ceny. Výměnou za nové dluhopisy ve vyšší hodnotě (ca 47% místo 30%) se jim tak v účetnictví zjeví zisk necelých 20 miliard eur. Ze standardních okolností by se rozdělil mezi jednotlivé země eurozóny, v tomto případě je však tyto následně pošlou do Řecka. Země nadále musí zavádět nové úsporné opatření, a do ústavy zanést přednost splátek dluhů před jakýmikoli jinými platbami.
Kombinací těchto tří opatření by se měl do roku 2020 snížit na 120% a Řecko by mělo být schopno vrátit na trhy i díky očekávanému primárnímu přebytku [4] do roku 2015. Je tu však více háčků než v rybářské sadě deluxe.
- Výška participace MMF je nejasná
- Aby plán vyšel, v Řecku se v roce 2013 musí zastavit propad ekonomiky, av následujících letech musí ekonomika růst.
- Vynucené opatření již narážejí na odpor nejen mezi běžnými Řeky, ale stále častěji iu politiků. Krajní levice i pravice v Řecku posilují av letošních volbách mohou získat přes 40% hlasů. I více členů vlády opatření začali odmítat.
- Plán počítá s příjmy z privatizace 48 miliard do roku 2020. Privatizace však jde zatím velmi pomalu a tento cíl je více než odvážný.
- Řecko bude financováno přes EFSF, a ten si musí udržet náklady financování (úroky) na uzdě. V minulosti už došlo k snížení ratingu EFSF.
- Výměna dluhopisů se snadno řekne, těžší provede. Kolik procent investorů se jí dobrovolně nakonec zúčastní bude jasné až v polovině března, momentálně se odhady pohybují na 75%. Ostatní budou pravděpodobně donuceni se připojit (díky Collective Action Clause, která znamená, že většina držitelů dluhopisů výměnu odhlasuje pro všechny dluhopisy). Ratingové agentury už ohlásili, že výměna bude pro ně znamenat technický bankrot Řecka, neví se však, zda to spustí i výplatu CDS na řecký dluh (Credit Default Swap, jakési „pojištění“ dluhopisů). O tom musí rozhodnout International Swaps and Derivatives Association, ve které sedí i některé velké banky. Zda by měla případná aktivace CDS negativní dopad na celou Eurozónu, je opět předmětem diskuse.
Každý z těchto bodů je plný slov „možná, asi, pravděpodobně, snad,“ které nejlépe charakterizují výsledek této velké operace.
Co z toho vyplývá pro občana Slovenska a jeho účet za euro? Z nového dluhu budeme garantovat 236e ur na hlavu (přesné číslo závisí na participaci MFF).
Martin Vlachynský
Kontextové odkazy ETARGET
References
- ^ TIM (www.youtube.com)
- ^ 73 miliard eur. (ec.europa.eu)
- ^ někteří namítali) (www.minfin.gr)
- ^ díky očekávanému primárnímu přebytku (www.cnbc.com)
- ^ eurokriza.sk (eurokriza.sk)