ČR: Otrava metylalkoholem má už 17. oběť
V České republice zaznamenali již 17. oběť otravy metylalkoholem. Ve čtvrtek ráno v nemocnici v Ostravě zemřela 47-letá žena, kterou tam přivezli jen několik hodin předtím. V jejím bytě objevili kriminalisté láhve od alkoholu, které neměly originální etikety. Při Zlíně našli ve středu večer mrtvého 80-letého muže, u kterého také existuje podezření na otravu metylalkoholem. Příčinu smrti určí pitva. Policie a hygienici pokračují i ve čtvrtek v celoplošném prověřování stánků a večírek, které prodávají levný alkohol. Za poslední noc vyhledání 4867 stánků, přičemž v 12 případech zjistili vzorku podezřelého alkoholu, které poslali na rozbor. „I dnes budou kriminalisté pátrat po původu dotčeného alkoholu, tak v kontrolách stánků a vytipovaných míst,“ řekla mluvčí ostravské policie Gabriela Holčáková. Nebezpečný alkohol se objevil hlavně v plastových barelech, z nichž ho prodejci rozlévaly. Česká vláda v reakci na situaci ve středu rozhodla, že stánky a jiné přechodné a mobilní provozu nesmějí až do dovolání prodávat destiláty s obsahem alkoholu nad 30 procent. Pokud se situace nezlepší, kabinet je připraven přijmout ještě tvrdší opatření.
EP: Odsouzení Pussy Riot je příkladem politického zastrašování
Evropský parlament (EP) je hluboce znepokojen nepřiměřeným rozsudkem v případě členek ruské punkové skupiny Pussy Riot, který je podle poslanců dalším příkladem politicky motivovaného zastrašování a pronásledování opozičních aktivistů. Jak dále agenturu SITA informovala Jana Bolgáčová z informačního centra Evropského parlamentu na Slovensku, plénum vyjádřilo víru, že tento rozsudek bude revidován a zrušen v souladu s mezinárodními závazky Ruska. Situace v Rusku v souvislosti s lidskými právy se v posledních měsících drasticky zhoršila, a to iv souvislosti se souborem nedávno schválených právních předpisů, které mohou být použity pro další omezování zástupců opozice a ohrožovat svobodu projevu. Uvádí se to v usnesení, které schválil Evropský parlament. Jako příklad poslanci uvedli kauzu punkové skupiny Pussy Riot a případ Gennadije Gudkova. „Poslanci vyjádřili znepokojení nad zhoršením podmínek pro rozvoj občanské společnosti v Rusku, a to zejména v souvislosti s nedávno přijatým balíkem zákonů právní upravujících otázky demonstrací, nevládních organizací, ochrany osobnosti a internetu,“ informovala Jana Bolgáčová a dodala, že skupina Pussy Riot je jedním z osmi kandidátů nominovaných na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Usnesení také poukazuje na kroky ruské generální prokuratury vůči Genadija Gudkovovi, členovi opoziční strany Spravedlivé Rusko, jejichž cílem je zbavit ho poslaneckého mandátu. „Tento postup je obecně považován za zastrašování,“ uvedli poslanci a vyzvali Rusko, aby přestalo svévolně zneužívat právní předpisy na potlačování členů opozice.
EU: Brusel přislíbil Egyptu miliardu eur
Evropští lídři přislíbili Egyptu poskytnutí finanční pomoci, která má politické vedení v zemi motivovat k dalším demokratizačním reformám. Udělali tak během historicky první návštěvy nového egyptského prezidenta Muhammada Mursího v Bruselu. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso mu na společné čtvrteční tiskové konferenci slíbil, že Káhira může „počítat s Evropskou unií“. „Prezidentu Mursímu jsem zopakoval náš závazek pracovat s egyptskými demokraticky volenými zástupci s cílem vybudovat demokratický, svobodný, otevřený a prosperující Egypt,“ prohlásil Barroso. EU už dříve Egyptu na roky 2011-2013 vyčlenila pomoc ve výši 449 milionů eur, Brusel je však podle šéfa EK připraven „udělat mnohem více“. Dalších 500 milionů má země dostat v rámci takzvané rozpočtové pomoci. Členské státy evropské sedmadvacítky jsou pro Egypt vůbec největším obchodním partnerem, podle Barrosa se však vzájemné hospodářské vztahy mohou ještě zesílit.
ITÁLIE: Za nehodu Costa Concordia může velitel i firma
Za loňskou nehodu lodi Costa Concordia může zejména její kapitán Francesco Schettino, pochybila však při ní i samotná společnost Costa Crociere, která plavidlo provozovala. Konstatuje se to ve vyšetřovací zprávě, ze které ve čtvrtek ještě před jejím oficiálním zveřejněním citují italská média. Kromě Schettina měl pochybit i Roberto Ferrarini, jeden ze tří šéfů Costa Crociere. V osudnou noc, kdy loď narazila na mělčinu, byl s ním v přímém kontaktu, přesto však nepřijal nezbytná opatření dostatečně včas. Další z příčin pozdní evakuace z lodě měla být jazyková bariéra – ne všichni zaměstnanci na palubě údajně rozuměli nouzovým pokynům v italštině. Costa Concordia ztroskotala v pátek 13. ledna poté, co kapitán Schettino svou téměř 300-metrovou loď navedl na mělčinu nedaleko ostrova Giglio. Tragickou bilancí je 32 mrtvých a desítky zraněných. Schettino čelí obviněním z vícenásobného neúmyslného zabití a opuštění plavidla před ukončením evakuace. V době nárazu se v útrobách lodi nacházelo více než 4200 lidí. Obviněním čelí i dalších osm osob včetně vedoucích představitelů společnosti Costa Crociere. Vrak plavidla se stále nachází na pobřeží ostrova v Tyrhénském moři.
NIZOZEMSKO: Volby vyhrála Premiérova strana, radikálové propadly
Vítězem středečních parlamentních voleb v Nizozemsku se stala vládní Lidová strana za svobodu a demokracii (VVD) pod vedením premiéra Marka Rutteho. Vyplývá to z neoficiálních výsledků hlasování zveřejněných ve čtvrtek ráno po spočítání téměř všech hlasů. Pravicově liberální VVD obsadí 41 ze 150 křesel dolní komory parlamentu, přičemž druhou v pořadí sociálnědemokratickou Stranu práce (PvdA) předběhla jen o dvě křesla. Propadákem se volby skončily pro radikální strany reprezentované i Stranou za svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která by měla přijít o většinu z dosavadních 24 mandátů. Přibližně stejnou jako podporu PVV získala i Křesťansko-demokratická výzva (CDA), která byla v uplynulých desetiletích součástí téměř všech vlád v téměř 17-miliónové západoevropské zemi. CDA v středečních volbách dosáhla jeden z nejhorších výsledků ve své historii. Rutteho vládní koalice se rozpadla ještě v dubnu pro neschopnost prosadit v parlamentu státní rozpočet. Liberálové a partnerský křesťanští demokraté se museli opírat o tichou podporu PVV pod vedením známého euroskeptika a odpůrce islámu Wilderse. Jeho poslanci však odmítli hlasovat za úsporná opatření a Rutte proto vypsal předčasné volby.
ŘECKO: Nezaměstnanost v zemi na novém rekordu
Míra nezaměstnanosti v Řecku ve druhém čtvrtletí vzrostla o jeden procentní bod na 23,6 % z úrovně 22,6% v prvních třech měsících roku. Informoval o tom ve čtvrtek statistický úřad země. Nezaměstnanost se tak dostala nejvýše od začátku zveřejňování kvartálních údajů v roce 1998. Mezi dubnem a červnem loňska byla míra nezaměstnanosti v Řecku na úrovni 16,3%. Míra nezaměstnanosti v Řecku je podle údajů statistického úřadu EU Eurostat dvakrát vyšší ve srovnání s průměrnou nezaměstnaností v celé eurozóně a nachází se již téměř na stejné úrovni jako ve Španělsku, které za druhý kvartál evidovalo nezaměstnanost na úrovni 24,6%.
ŘECKO: Odbory ohlásili na 26. září generální stávka
Dvě hlavní řecké odborové organizace svolaly na 26. září generální stávku proti novým úsporným opatřením vlády. Ve čtvrtek o tom informoval zástupce jedné ze skupin. Na základě jeho údajů odborová organizace GSSE zastupující soukromý sektor a ADEDY, která reprezentuje zaměstnance veřejného sektoru, „vyzývají na 24-hodinový generální stávka“, řekl zástupce kanceláře předsedy GSSE pro agenturu AFP. Akce má být protestem proti úsporným opatřením, které má vláda zavést s cílem získat další část půjčky od zahraničních věřitelů. Řecko v současnosti finalizuje další kolo úsporných opatření ve výši více než 11,5 miliard EUR, které jsou předpokladem nové podpory pro zadluženou zemi. Inspektoři takzvané trojky věřitelských institucí (Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) jsou v současnosti v Aténách, kde jednají o úsporném programu s řeckou vládou. Jejich zpráva očekávaná začátkem října určí, zda Řecko dostane peníze potřebné k odvrácení hrozby státního bankrotu a odchodu země z eurozóny. Úspory zasáhnou mimo jiné důchody, zdravotnictví či obranu.
ČR: Favoritem prezidentských voleb je stále Fischer
Favoritem prezidentských voleb v České republice nadále zůstává bývalý premiér Jan Fischer. Z výsledků průzkumu veřejného mínění agentury STEM vyplývá, že svůj hlas by mu dalo 30 procent voličů. Na druhém místě je také expremiér Miloš Zeman s 15 procenty. Poté, co se své kandidatury vzdal ekonom Jan Švejnar, následuje Jiří Dienstbier s devíti, Karel Schwarzenberg se čtyřmi a Přemysl Sobotka také se čtyřmi procenty hlasů. Historicky první přímá volba slovenské hlavy státu by mohla mít více než dvoutřetinovou účast. Průzkum ukazuje, že prezidenta by šlo volit 66 procent dotázaných. Jen desetina voličů účast odmítá a 23 procent zatím není rozhodnutých. Prezidentské volby se budou konat začátkem příštího roku, ačkoli přesný termín ještě nebyl určen. Mandát Václavu Klausovi vyprší 7. března.
Sýrie: Konflikt se neustále zhoršuje, přiznal nový vyslanec Brahimi
Násilí v Sýrii se podle nového zvláštního vyslance mezinárodního společenství Lachdara Brahímího „neustále zhoršuje“. Prohlásil to ve čtvrtek po příjezdu do blízkovýchodní země, kterou navštívil poprvé od svého jmenování do funkce. „Přišli jsme do Sýrie, abychom jednali s našimi syrskými bratry v době této velké krize, která se, myslím, zhoršuje,“ cituje ho státní tisková agentura SANA. Brahimi by měl v Sýrii strávit tři dny a na programu má i schůzku s prezidentem Baššárom al-Asad. „Myslím, že všichni se shodneme na potřebě zastavení krveprolití,“ prohlásil. Brahimi na postu zvláštního vyslance Organizace spojených národů (OSN) a Ligy arabských států (LAS) nahradil Kofiho Annana, kterému mandát vypršel 31. srpna. Ghanský diplomat chtěl krizi v Sýrii řešit provedením speciálního šestibodového plánu, ten se však nikdy zcela nevyužit a násilí v blízkovýchodní zemi iv těchto dnech nadále pokračuje. Annan vinu za selhání mírových jednání připisuje světovým mocnostem – především Číně, Rusku a Spojeným státům.
LIBYE: Parlament zvolil nového premiéra
Členové libyjského parlamentu ve středu zvolili nového premiéra země, kterým se stal dosavadní místopředseda vlády Mustafa Abú Sakura. Jednašedesátiletý technokrat po necelých 10 měsících vystřídá Abd ar-Rahim al-Kiba, jehož jmenovalo do funkce ještě předešlé povstalecké vedení. Ve druhém kole Sakura v 200-členném shromáždění podpořilo 96 poslanců, zatímco jeho liberální protikandidát Mahmúd Džibríl získal pouze o dva hlasy méně. Za vítězství vděčí Straně spravedlnosti a budování, která je libyjskou odnoží hnutí Muslimské bratrstvo av parlamentu tvoří druhou nejsilnější skupinu. Sakura by měl na čele prozatímní vlády působit příštích 18 měsíců.
ÍRÁN: Demonstrace proti USA se rozšířily i do Teheránu
Íránci se ve čtvrtek připojili k dalším muslimským zemím a za účasti stovek lidí demonstrovaly nedaleko budovy švýcarského velvyslanectví, které zastupuje americké zájmy v islámské republice. Bezpečnostní síly sice zabránili shromážděným přiblížit se k budově, nezabránily jim však skandovat hesla jako Smrt Americe a také režisérovi protiislámské filmu. Právě z něj zveřejněny ukázky totiž pobouřily muslimský svět a podnítily v uplynulých dnech demonstrace před ambasádami USA ve více zemích. Jak se na margo úterního usmrcení amerického velvyslance během demonstrace v libyjském městě Bengází ve čtvrtek vyjádřilo íránské ministerstvo zahraničí, „je to příklad muslimského odporu vůči odpuzující politice USA spojené s islamofobii“. Nezávislá snímku izraelsko-amerického tvůrce Sama Baci Nevinnost muslimů, která označuje islám za „rakovinu“ a zobrazuje proroka Mohameda při sexuálním styku, vyvolala pobouření a demonstrace ve více muslimských zemích včetně Egypta, Libye, Jemenu, Maroka či Tuniska.
JEMEN: rozzlobený muslimové zaútočili na ambasádu USA
Stovky naštvaných muslimů ve čtvrtek zaútočili na americké velvyslanectví v jemenské metropoli Saná. Násilný protest si nevyžádal žádných zraněných. Jeho důvodem byl americký protiislámské film, který pobouřil muslimský svět av uplynulých dnech vyvolal protesty před velvyslanectvími USA ve více zemích. Jemenské bezpečnostní síly proti protestujícím v Saná zakročili a obnovili pořádek. Demonstrantům se podařilo porozbíjať okna a prorazit bránu na vnější budově komplexu ambasády. Jejich postup však zastavili bezpečnostní složky. „Vláda Jemenu si splní své mezinárodní závazky na ochranu diplomatů a posílí bezpečnost v okolí zahraničních misí,“ píše se v prohlášení jemenského velvyslanectví v USA. K incidentu došlo dva dny po útoku na americký konzulát v Benghází v Libyi, při kterém zahynul velvyslanec a tři pracovníci ambasády. Libyjské a americké orgány již spolupracují na dopadení pachatelů. Podobné násilné demonstrace se konaly iv Egyptě. Egyptský prezident Muhammad Murs přislíbil, že cizinců v jeho zemi bude chránit a násilnostem zabrání. „Zaručujeme svobodu Protestování a vyjádření názoru, ale bez útoků na soukromý či veřejný majetek včetně zahraničních misí,“ prohlásil. Pomstou za protimuslimských film pohrozili ve čtvrtek i irácké milice Asáib Ahl al-Hak (Liga spravedlivých), které již mají na svědomí několik vážných útoků proti cizincům v zemi. Hrozba se týká „všech amerických zájmů v Iráku“. Demonstrace proti USA se rozšířily i do Teheránu, kde stovky lidí demonstrovaly nedaleko budovy švýcarského velvyslanectví zastupujícího americké zájmy v islámské republice. Bezpečnostní síly zabránily shromážděným přiblížit se k budově.
EGYPT: Mubarak premiér dostal tři roky
Soud v egyptské metropoli Káhira uznal expremiéra Ahmeda Nazífa vinným z nedovoleného obohacování se a vyměřen mu tříletý nepodmíněný trest a pokutu ve výši devět milionů egyptských liber, v přepočtu téměř 1,2 milionu eur. Nazíf působil v premiérském postu v administrativě odsouzeného exprezidenta Husního Mubaraka od roku 2004 až do loňského lidového povstání a Mubarakova odstoupení. Během výkonu funkce se podle soudu protizákonně obohacoval.
EGYPT: Protesty před velvyslanectvím USA pokračují, 13 zraněných
Egyptská policie ve čtvrtek za použití slzných plynů rozehnala protestní shromáždění před americkým velvyslanectvím v hlavním městě Káhira. Před ambasádou USA se shromáždili tisíce lidí, kteří přišli vyjádřit odpor vůči ukázkám z amerického protiislámské filmu zveřejněným na internetu. Shromáždění házeli kameny a láhve, přičemž zranění utrpělo 13 lidí. K obdobným protestům za účasti několika tisíců lidí došlo v Káhiře iv středu, když demonstranti strhli americkou vlajku a nahradili ji černou. Egyptská vláda vyzvala občany na klid. Obdobný protest před americkým konzulátem v libyjském městě Bengází se v úterý skončil tragicky pro čtyři diplomaty včetně velvyslance USA v Libyi. Nezávislá snímku izraelsko-amerického tvůrce Sama Baci Nevinnost muslimů, která označuje islám za „rakovinu“ a zobrazuje proroka Mohameda při sexuálním styku, vyvolala pobouření ve více muslimských zemích. USA: Obama po útocích kontaktoval lídrů Egypta a Libye Americký prezident Barack Obama zatelefonoval ve středu ve večerních hodinách lídrem Egyptu a Libyi, aby s nimi probral spolupráci v oblasti bezpečnosti v souvislosti s násilnostmi, které se odehrály v Káhiře av Bengází. Ve čtvrtek o tom informoval Bílý dům. Obama vyzval Egypt, aby dodržoval své závazky chránit amerických diplomatů a na Libyi apeloval, aby spolupracovala s americkými úřady s cílem postavit pachatele útoku na konzulát, při kterém zahynul velvyslanec USA, před spravedlnost. „Prezident volal egyptskému prezidentovi (Muhammadovi) Mursímu, aby prodiskutoval strategické partnerství mezi Spojenými státy a Egyptem,“ uvedl Bílý dům. Obama podle těchto údajů řekl Mursímu, že odmítá snahy o očerňování islámu, zdůraznil však, že neexistuje omluva pro násilí vůči nevinným. V případě libyjského útoku Obama trval na tom že je třeba udělat vše pro to, aby byli viníci útoku identifikováni a potrestáni. Při úterním útoku rozvášněný davu na konzulát v Bengází zahynul americký velvyslanec v Libyi Chris Stevens a tři zaměstnanci diplomatických zastoupení, předešlý útok demonstrantů na velvyslanectví USA v Káhiře se obešel bez zranění. Původně se myslelo, že oba činy byly důsledkem pobouření z amerického nezávislého filmu namířeného proti islámu, američtí představitelé však později uvedli, že v případě událostí v Bengází mohlo jít o plánovaný útok. Spojené státy v reakci k Libyi vyslali válečné lodě se speciálním protiteroristickým týmem.
Clintonová: protiislámské film je nechutný
Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová ve čtvrtek ostře zkritizovala protiislámské film, který vyvolal na Blízkém východě av severní Africe vlnu násilných demonstrací. Ty si vyžádaly i životy několika lidí včetně amerického velvyslance v Libyi Chrise Stevense. Členka administrativy prezidenta Baracka Obamy však zároveň odsoudila vlnu násilí, kterou amatérská snímek způsobila. „Pro mě osobně je toto video nechutné a hanebné,“ prohlásila Clintonová. Vše podle ní nasvědčuje tomu, že cílem filmu je „pošpinit jedno velké náboženství a vyprovokovat hněv“. „Vláda Spojených států nemá s tímto videem absolutně nic společného. Absolutně odmítáme jeho obsah i odkaz, „zdůraznila šéfka americké diplomacie. Jak však dodala, násilí vyvolané jeho zveřejněním je „absolutně neomluvitelné“. Americké zastupitelství v Egyptě, Jemenu, Libyi, Íránu a dalších muslimských zemích jsou již dva dny terči útoků rozzuřených muslimů. Nejrozsáhlejší násilnosti vypukly v úterý v libyjském Benghází, kde extremisté zabili amerického velvyslance a tří dalších zaměstnanců ambasády. Nezávislá snímku údajného amerického tvůrce Sama Baci Nevinnost muslimů označuje islám za „rakovinu“ a zobrazuje proroka Mohameda při sexuálním styku.
MEXIKO: Zatkli jednoho z nejhledanějších drogových bossů
Mexické námořnictvo zadrželo jednoho z nejhledanějších obchodníků s drogami Jorga Costillu přezdívaného El COSS. Námořnictvo ve čtvrtek informovalo, že Costillu, který stojí v čele drogového kartelu El Golfo, zatkli ve městě Tampico ve státě Tamaulipas na severovýchodě Mexika, kde skupina operuje. Americká vláda za jeho hlavu vypsala odměnu 5 milionů dolarů. Zadržení „El COSS“ znamená velký úspěch ve válce proti obchodu s drogami. Costilla pravděpodobně vydají do USA. Ke Costillovému zadržení došlo necelý týden po zatčení dalšího významného člena kartelu El Golfo Maria Cárdenasa. Skupina je oslabená nejen ztrátou dvou bossů, ale i bojem s konkurenčním kartelem Zetas, který se od ní před pár lety odtrhl. El Golfo utrpěl i přetrvávajícím vnitřním bojem Costilla s Cárdenasom o moc. Zadržení Costillu by mohlo mít i politický dopad, jelikož některých představitelů státu Tamaulipas obviňují, že od kartelu brali peníze. Na mexickém seznamu nejhledanějších obchodníků s drogami z roku 2009 bylo 37 osob. Přes 20 z nich se už podařilo zadržet nebo zabít. Mezi hledanými je i bývalý guvernér státu Tamaulipas Tomas Yarrington z Revoluční instituční strany, jejíž kandidát Enrique Peňa Nieto vyhrál červencové prezidentské volby. Strana Yarringtona v květnu vyloučila.
KAMBODŽA: První dámu Rudých Khmerů propustí, má Alzheimera
Bývalá ministryně sociálních věcí za vlády Rudých Khmerů Ieng Thirith, známá také jako „první dáma“ režimu, nemůže být pro špatný zdravotní stav souzena za své zločiny a bude proto propuštěna z vazby. Ve čtvrtek o tom rozhodl kambodžský tribunál pro válečné zločiny (ECCC), podle kterého 80-letá manželka někdejšího ministra zahraničních věcí Ieng Sary trpí pokročilým stádiem Alzheimerovy choroby. Prokuratura se může proti tomuto rozhodnutí odvolat, ale v opačném případě soud stáhne obvinění z genocidy a zločinů proti lidskosti a obviněnou již v pátek propustí na svobodu. Tribunál v současnosti soudí několik bývalých funkcionářů vlády Demokratické Kampučie. Hlavní ideolog Nuon Chea, prezident Khieu Samphan a ministr zahraničních věcí Ieng Sary jsou obžalovaní z genocidy a zločinů proti lidskosti. Prvním vůdcem ultrakomunistického hnutí, jehož odsoudili za zločiny spáchané režimem vládnoucím v 70. letech, je Kaing Guek EAV. Bývalému veliteli nechvalně známého vězeňského tábora Tuol Sleng tribunál loni udělil 35-letý trest za spolupachatelství při vraždách 15 tisíc lidí. Celkově bylo během vlády Rudých Khmerů zavražděných nebo zahynulo hladem kolem dva miliony lidí. Rudí Khmerové v rámci boje za novou agrární společnost vyvraždili celou inteligenci a ostatních obyvatel vyhnali pracovat na pole. Vůdce Rudých Khmerů Pol Pot se spravedlivého soudu nedožil. Zemřel v roce 1998.