Půjčky Praha

V 90. letech rozhodovala Praha o rekonstrukci tohoto objektu postaveného ještě koncem 70. let. Objekt Původně koncipován jako sjezdové palác Měl plnit i další funkce, pronájem administrativních ploch a kongresová turistika. Pouhých rekonstrukce byla kalkulována na Několik set milionů. Ovšem v polovině 90. let se obrátila vláda ČR na Washington, aby se v Praze konalo výroční zasedání MMF. To si ovšem vyžádala zásadnější úpravu objektu včetně nového kongresového sálu a dostavby hotelu s příslušnou ubytovací kapacitou. Původně se jednalo o tom, že se na dostavbě bude Praha podílet se státem.

odkládalo rozhodnutí o dostavbu vedlo k tomu, že společnost KCP as v zájmu Své hospodářské činnosti podepsané nájemní smlouvy s řadou firem. Když se o dostavbu nakonec přeci jen rozhodlo, zjistilo se, že tyto nájemní smlouvy je obtížené vypovědět a musela se vestou složitá jednání o kompenzacích. Na samotnou výstavbu pak hl. m. Praha Nemělo zdroje a tak vznikla smlouva s MF ČR, která poskytla garance na financování celého projektu. KCP a.s. emitovaly obligace v hodnotě 55 milionů eur splatné po 15 letech a dále byl přijat i dodavatelských úvěrů ve výši 900 milionů Kč. Díky projektu se Měla Praha státy Světové kongresovým špičkou.

Zasedání MMF proběhlo v nových prostor v roce 2000 av roce 2002 zde proběhl ještě summit NATO. Na novou hotelovou budovu byla uzavření smlouvy o hotelových službách zajistování společností Holiday In Prague. Vznikl komplex s nemají hospodářskou významem. Jak je zřejmé z výročních zpráv z Posledních 10 let, výsledky společnosti nebyly špatné. Závazky, které společnost nesla a další problémy ale vedly k tomu, že z nich společnost splácela obtíží úroky. Rezervy na splátku jistiny už nebyla schopná vytvářet. Vlastník, tedy hl. m. Praha, odmítl firmu dotovat, stejne tak odmítl přispěla na splácení dluhů i stát. A tak se nad jinak prosperující KCP a. s. objevil přízrak konkursu.

Je zřejmé, že dluhy Kongresového centra vznikly Zejména kvuli zasedání mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které neiniciovala Praha, ale stát. Minulé vlády se tomu problému celou dobu vyhýbali, nedokázali Praze pomoci a to přes to, že část daňového výnosu z kongresové turistiky šla i do státního rozpočtu. POkud vláda převezme kontrolní 70% Podíl nad společností, je DŮLEŽITÉ, aby Kongresové centrum as, jako hospodářsky významných a perspektivní subjekt v Praze, nebylo zašantročená v rámci nějakých podivných privatizačních procesů.

Jiří Dolejš, poslanec PS PČR za KSČM a místopředseda ÚV KSČM