Právě probíhající tunel v Poštové bance, toto ještě zrychlilo její konec [1]
Jak bylo uvedeno v předchozí části příběhu, chlapci z Istrokapitálu předělali na řeckých dluhopisech všechny své peníze, které měly v Poštové bance a ještě i pár stovek milionů EUR peněz klientů banky.
Jelikož se urputně snaží o banku nepřijít, zavolali svým poradcem do KPMG, aby něco vymysleli.
Jejich cílem bylo:
1. zakamuflovat ztrátu z gamblingu na řecké dluhopisy před veřejností
2. zakamuflovat ztrátu z gamblingu na řecké dluhopisy před NBS
3. Udržet si kontrolu a vlastnictví Poštovní banky
Nejprve se Istrokapitál musel dohodnout s J & T na koordinaci kroků, neboť banka může úvěrovat cizích, ale svých ze skupiny pouze omezeně. J & T souhlasili, zřejmě pouze za podmínky, že na konci příběhu budou Poštovní banku vlastnit nebo spoluvlastnit. Vždyť spravuje 2,8 miliardy vkladů, které se dají dobře použít na vlastní byznys. Je totiž veřejným tajemstvím, že jako Poštová banka, tak i J & T Banka poskytuje větší úvěry pouze spřáteleným firmám. Takže obyčejní Slovenská podnikatelé nemají šanci žádný relevantní úvěr získat. A pokud, tak pouze za účelem, aby mu jeho firmu nakonec vzali, prostřednictvím uplatnění zástavních práv na majetek firmy.
Následně začali dělat tzv.. kolečko s penězi Poštové banky.
Pomocí poprehadzovania peněz a akcí mezi Istrokapitálom a J & T firmami chtěli vytvořit zdání pro NBS, že J & T (i) vstoupí do Poštové banky jako strategický investor, který (ii) vloží do Poštové banky nové zdroje, čímž ji ozdraví .
Jak ukážeme dále, J & T žádné nové zdroje do Poštové banky nepřinesla ani nepřinese. Jediné nové peníze, které do Poštové banky přišly, pocházejí z NBS a veřejných zdrojů, čili jsme se na ně poskládaly my všichni.
V prvním kroku založila Poštová banka dluhopisy ve svém vlastnictví ve prospěch třetích osob, následovně:
Hodnota dluhopisů založena Poštovní bankou k 31.12.2010: 123 mil.. EUR. ( závěrka ke konci 2011 [2] , str.. 66)
Hodnota dluhopisů založena Poštovní bankou k 30.6.2011 : 183 milionů. EUR. ( závěrka k 2Q 2011 [3] , str.. 47)
Hodnota dluhopisů založena Poštovní bankou k 30.9.2011 : 203 mil.. EUR. ( závěrka k 3Q 2011 [4] , str.. 47)
Hodnota dluhopisů založena Poštovní bankou k 31.12.2011 : 520 mil.. Kč . ( závěrka ke konci 2011 [5] , str.. 66)
Hodnota dluhopisů založena Poštovní bankou k 31.3.2012 : 282 mil.. EUR. ( závěrka k 1Q 2012 [6] , str.. 47)
Hodnota dluhopisů založena Poštovní bankou k 30.6.2012 : 245 mil.. EUR. ( závěrka k 2Q 2012 [7] , str.. 58)
Hodnota dluhopisů založena Poštovní bankou k 30.9.2012 : 347 mil.. EUR. ( závěrka k 3Q 2012 [8] , str.. 44)
Hodnota dluhopisů založena Poštovní bankou k 31.12.2012 : 394 mil.. EUR. ( závěrka ke konci 2012 [9] , str.. 62)
Hodnota dluhopisů založena Poštovní bankou k 31.3.2013 : 425 mil.. EUR. ( závěrka k 1Q 2013 [10] , str.. 48)
Od 30.6.2011 do 31.12.2011 založila Poštová banka své bonitní dluhopisy ve prospěch třetích osob v úhrnné hodnotě 337 milionů. Kč .
Podle slovenského práva jsou zástavní práva akcesorické, to znamená, že kde je zástavní právo, tam musí být úvěr, který je zástavním právem zajištěn. Takže třetí osoby poskytly někomu úvěr ve výši 337 milionů. EUR, v období od 1.7.2011 do 31.12.2011, který zajistila Poštovní banka dluhopisy v svém vlastnictví.
Z údajů ke konci roku závěrky Poštové banky 2011 [11] vyplývá, že výše poskytnutých úvěrů velkým klientům poskytnuta během roku 2011 dokonce klesla oproti stavu k 31.12.2010 (závěrka 2011, str.. 40) z 513 mil.. EUR na 499 mil.. EUR. Také celková výše poskytnutých úvěrů pro korporátní klienty meziročně stoupla pouze nepatrně, z 831 mil.. EUR na 985 mil.. EUR, takže zdroje získané na základě úvěrů zajištěných novými zástavními právy na bonitních dluhopisech Poštové banky nebyly použity na další úvěry pro klienty banky.
Rovněž cash flow banky meziročně kleslo z 185 mil.. EUR na 146 milionů. EUR (závěrka 2011, str.. 10), takže uvedené úvěry zajištěné zástavními právy nebyly použity ani na posílení likvidity banky.
Investice banky meziročně dokonce klesly, z 425 mil.. EUR na 297 mil.. EUR (závěrka 2011, str.. 10).
Z uvedeného vyplývá, že úvěry, zajištěné zástavními právy na dluhopisech ve vlastnictví banky, nebyly poskytnuty Poštové bance.
Komu byly tedy poskytnuty?
Odpověď najdeme v jiném dokumentu.
1. Ve výroční zprávě společnosti J & T Finance [12] , as, Praha (100% majitel J & T Banky) najdeme na straně 24 údaj, podle kterého společnost Istrokapitál SE půjčila společnosti J & T Finance krátkodobý úvěr ve výši 4.652 mil.. CZK (asi 179 mil.. EUR), úročen sazbou 7% pa Tyto peníze byly použity na zakrytí ztráty vlastních zdrojů Poštové banky přes „vklad do ostatních kapitálových fondů“.
2. Ve výroční zprávě J & T Finance [13] , Praha, najdeme na str.. 25 i jiný údaj. Společnost J & T Finance GROUP, as, Bratislava (100% majitel společnosti J & T Finance, Praha), půjčila své dceřiné společnosti J & T Finance, as, Praha, částku 9.254 mil.. CZK (asi 360 mil.. EUR), s úrokem 7,25% ročně Tyto peníze byly použity na nákup akcií Poštové banky s podílem 88% na základním kapitálu banky společností J & T Finance, as, Praha.
Obě věřitelské společnosti, Istrokapitál SE ai J & T Finance GROUP nemají v podstatě žádné zaměstnance a žádnou činnost kromě holdingových aktivit. Jelikož jejich dceřiné společnosti, Poštovní banka a J & T Finance, nevyplácely v roce 2011 žádné dividendy (Poštovní banka se tak rozhodla na ŘVH a J & T Finance, Praha, měla v roce 2010 ztrátu, viz výroční zpráva 2011, str.. 16 [14] ), tak ani jedna z nich neměla jiný významný zdroj peněz na poskytnutí tak vysokých úvěrů společnosti J & T Finance, Praha.
Istrokapitál SE získal nejprve peníze na poskytnutí půjčky pro J & T Finance ve výši 179 mil.. EUR očividně z J & T Banky v Bratislavě, protože už žádné jiné zdroje neměl. Vyplývá to z výroční zprávy J & T Banky za rok 2011 [15] , strana 73. J & T Banka uvádí výrazný nárůst poskytnutých úvěrů pro klienty na Kypru (4,877 mrd. Korun, asi 190 mil.. EUR) a výrazný nárůst úvěrů pro finanční instituce (6,279 mrd. Korun, asi 245 mil.. EUR), přičemž nárůst úvěrů pro firmy v jiných zemích nebo v jiných odvětvích je buď blízký nule nebo velmi malý. Takže J & T Banka musela poskytnout úvěr v roce 2011 finanční společnosti na Kypru, avšak s ní nepropojenou, protože pohledávky vůči propojeným osobám banky nedosahují ani zdaleka uvedenou výšku. Je očividné, že J & T Banka úverovala Istrokapitál SE na Kypru, který stejnou půjčku obratem poskytl mateřské společnosti J & T Banky, čili J & T Finance, ve výši 179 mil.. EUR.
První půjčka měla očividně sloužit na optickou sanaci vlastních zdrojů Poštové banky a druhá na nákup akcií Poštové banky, přičemž 31 mil.. EUR měl stát první akcionářský vstup do Poštové banky s velikostí 3,52% podílu na základním kapitálu (později v 11.5.2012 – viz str.. 27 výroční zprávy J & T Finance – snížená cena na 19 mil.. EUR a množství převáděných podílů zvýšené na 5,65%) a 326 mil.. EUR bylo složených předem společnosti Istrokapitál jako záloha na koupi majoritního podílu. Celkem 19 mil.. EUR + 326 mil.. CZK = 345 mil.. EUR. A to je zhruba částka, v hodnotě níž byly založeny dluhopisy Poštové banky v druhém pololetí 2011 (337 mil.. EUR). Částka 19 mil.. EUR se pravděpodobně do banky vrátila ještě před koncem roku 2011, protože J & T nabyl akcionářský podíl 3,52% na Poštové bance ještě v prosinci 2011, takže 19 mil.. EUR zaplatila J & T Finance společnosti Istrokapitál SE ještě před koncem roku 2011. Istrokapitál SE je mohl vrátit věřiteli a tím bylo uvolněno zástavní právo na dluhopisech Poštové banky v hodnotě 19 mil.. EUR, takže tato hodnota již zřejmě není obsažena v celkové hodnotě nově založených dluhopisů Poštové banky ke konci roku 2011.
Takže, pojďme to shrnout. Poštovní banka založila dluhopisy za 337 mil.. EUR, a díky tomu získala společnost blízká Poštové bance (jinak by v její prospěch nezakládala Poštová banka takový hodnotný majetek) úvěr. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o společnost Istrokapitál SE. Istrokapitál SE vrátil 19 mil.. EUR ještě před koncem roku 2011, takže celková původní výše úvěru získaná Istrokapitálom SE díky založení dluhopisů Poštové banky byla asi 356 mil.. EUR. Tyto prostředky byly a jsou očividně určené pro nabytí akcií Poštové banky společností J & T Finance, as, Praha. Jelikož akciová společnost nesmí financovat nabývání vlastních akcií třetí osobou, neposkytla Poštová banka úvěr J & T Finance přímo, ale založila pouze dluhopisy v svém vlastnictví. Úvěr získala společnost Istrokapitál SE, majoritní vlastník banky, aby banka mohla odůvodnit, že poskytla na takový úvěr jistotu. Pokud by se jednalo o jistotu pro nepropojené osobu, asi by to bylo těžko zdůvodnitelné.
Následně Istrokapitál SE poskytl úvěr ve stejné výši cca. 356 mil.. CZK společnosti J & T Finance GROUP, Bratislava, který ho poskytl dále své dceři J & T Finance, Praha.
No a J & T Finance, Praha, takto získané úvěrové prostředky zaplatil zpět společnosti Istrokapitál SE za koupi akcií Poštové banky, a to ve dvou platbách, 19 mil.. ještě před koncem roku 2011 a 326 mil.. EUR jako zálohu na pořízení celkově 88% akcií Poštovní banky v budoucnu, někdy v prvním čtvrtletí 2012.
Po získání uvedených peněz (19 milionů. EUR + 326 mil.. EUR) Istrokapitálom SE zpět od J & T Finance jako zálohu za akcie Poštové banky, Istrokapitál SE mohl vrátit větší část úvěru věřiteli a tento uvolnil zástavní právo na dluhopisech ve vlastnictví Poštovní banky. Z toho důvodu vykázala Poštovní banka výšku zástavních práv na dluhopisech ve svém vlastnictví k 31.3.2012 již pouze ve výši 282 mil.. EUR ( závěrka 1Q 2012 [16] , str.. 47). Takže oproti konci roku 2011 bylo uvolněno zástavní právo ve výši 238 mil.. EUR.
Tímto vrácením větší části získaného úvěru pomocí založení dluhopisů ve vlastnictví Poštové banky bylo dokončeno první „kolečko“ otáčení (čili tunelování) peněz klientů Poštovní banky na soukromé cíle Istrokapitálu ve výši 326 mil.. EUR, v rozporu se zájmy vkladatelů peněz do Poštové banky. Už stačí pouze převést akcie Poštové banky v hodnotě 326 mil.. EUR z Istrokapitálu SE na J & T Finance, Praha, do celkového podílu 88% na základním kapitálu. To proběhne v blízké budoucnosti, když s tímto převodem vysloví souhlas Antimonopolní úřad SR [17] . Příslušný návrh posuzuje úřad od 7.12.2012.
No a pak stačí
(i) kapitalizovat pohledávku J & T Finance GROUP, Bratislava, vůči J & T Finance, Praha, ve výšce cca. 360 mil.. Kč do jejího základního kapitálu, aby si uvedené společnosti navzájem nebyly nic dlužné, a
(ii) sloučit společnosti Istrokapitál SE a společnost J & T Finance GROUP, Bratislava, čímž zanikne povinnost vrátit poskytnutý úvěr mezi oběma společnostmi. To zároveň umožní stát se Istrokapitálu SE zase akcionářům nové majoritní mateřské společnosti Poštovní banky, takže na své si přijde. Tento krok se zřejmě uskuteční bezprostředně po schválení nabytí 88% akcií Poštovní banky Antimonopolní úřad SR a provedením převodu akcií.
Krok uvedený pod (i) se už udál, dne 30.1.2013, na valné hromadě společnosti J & T Finance [18] , Praha, konaném u notářky JUDr. Dany Skružný v Praze, na kterém společnost J & T Finance GROUP, Bratislava, 100% mateřská společnost společnosti J & T Finance, Praha, kapitalizovány do základního kapitálu společnosti J & T Finance, Praha, svou pohledávku ve výši 10,468 mil.. CZK (asi 404 mil.. EUR). Očividně, pohledávka 360 mil.. stihla za necelý rok podstatně narůst, zřejmě neposlední o úroky, které splácí Istrokapitál SE věřitelům.
No a krok uvedený pod (ii) očividně také probíhá v těchto dnech [19] . Prostě, muselo to přijít.
Proč vrátil Istrokapitál SE věřitelům v 1 kvartále 2012 pouze 238 mil.. EUR a nikoliv 326 mil.. EUR, ačkoli od J & T Finance, Praha, získal 326 mil.. EUR?
Odpověď najdeme v auditory korigované závěrce Poštové banky k 31.12.2011 ( závěrka 31.3.2012 [20] , str.. 47: dotvoření opravné položky k řeckým dhopisom ve výši 94,92 mil.. EUR). Poštovní banka musela dotvořit opravné položky k řeckým dluhopisům. Takže potřebovala dalších 95 mil.. EUR, aby jejich „dotvořila“. Jelikož již žádné vlastní zdroje neměla, tak Istrokapitál SE očividně použil cca. 88 mil.. EUR z peněz, získaných zpět od J & T Finance, které nevrátil věřitelům (a tito neuvolnily zástavní právo na dluhopisech Poštové banky v této výši), ale půjčil je zpět společnosti J & T Finance, ať už přímo nebo přes J & T Finance GROUP . No a J & T Finance jejich vložila 15.2.2012 na další termínovaný vklad do Poštové banky (závěrka 1Q 2012, str.. 60), ve výši 92 mil.. jistiny ( závěrka 2012 [21] , str.. 9, uvedeny jako vklad menšinového akcionáře 95 mil.. EUR včetně úroků).
Istrokapitál SE získal výše uvedený úvěr zajištěný dlhpismi ve vlastnictví Poštové banky za komerčních podmínek, takže musel platit úrok někde v rozmezí 6% až 7% pa Proto i další úroky účtované Istrokapitálom společnosti J & T Finance GROUP, Bratislava, byly ve výši 7% a J & T Finance GROUP účtovala dále společnosti J & T Finance úrok ve výši 7,25% pa Tyto úroky musel zaplatit Istrokapitál SE z vlastních zdrojů, ale protože žádné nemá, platil jejich očividně z úvěru zabezpečeném dluhopisy Poštové banky. Takto je vlastně splácejí klienti Poštovní banky.
Úvěr pro Istrokapitál SE od J & T Banky ve výši 179 mil.. EUR byl očividně také komerčně úročen sazbou 6% až 6,5% a Istrokapitál SE účtoval dále J & T Finance úrok 7% pa (výroční zpráva J & T Finance, str.. 24). Aby J & T Finance neprerábala, když uložila uvedené prostředky na termínovaný vklad do poštovní banky v prosinci 2011, platila jí banka neobvykle vysoký výnosový úrok 7,5% pa (Závěrka 2Q 2012, str.. 67). Tento úrok tedy také platí klienti Poštovní banky.
A co se událo s úvěrem 179 mil.. EUR?
S Poštovní bankou uzavřela J & T Finance jakože i hedgingovou smlouvu na řecké dluhopisy, na jejímž základě vykázala Poštovní banka uvedenou úložky společnosti J & T Finance, Praha, na termínovaném vkladu jako svůj výnos (!). Jinými slovy, svůj závazek prezentovala jako svůj zisk.
Tuto operaci udělala Poštová banka pouze z důvodu, aby nemusela vykázat v ke konci roku závěrce za rok 2011 ztrátu. Jelikož měla úložky, kterou vykazovala jako zisk, ve Výroční zprávě av ke konci roku závěrce vykazovala jakože zisk. A měla rok na to, aby to dala jakože do pořádku, protože předpokládala, že její závěrky i tak nikdo do detailů nečte, každý dívá pouze na výši zisku a ne na to, jak byl vytvořen.
Následně jejich auditoři, čili KPMG, udělali jakože výhradu k účetní závěrce Poštové banky za rok 2011 (třetí strana závěrky 2011). A korigovaly závěrku tak, aby vykazovala ztrátu 217 milionů. EUR, tak jak to jakože mělo být.
Celé to byla jen hra, protože KPMG věděla ještě před sestavením závěrky jako poradce Poštové banky, kde je pravda. A Poštovní banka mohla klidně opravit závěrku ještě před jejím sestavením. Ale při takové hře na jakože korekci závěrky zůstala na internetu a ve všech dostupných pramenech pouze původní závěrka, v níž Poštovní banka vykazovala zisk. Takže byla malá šance, že někdo odhalí kreativitu účetnictví Poštové banky. Naštěstí alespoň časopis Trend to odhalil a zveřejnil, statečný počin. Teď se ho za to Poštová banka snaží potahovat po soudech fiktivními právními nároky.
Takto zamlžila Poštová banka svou ztrátu za rok 2011 před veřejností.
Navíc financovala nabývání svých akcií společností J & T Finance, as, Praha poskytnutím jistoty, což je v rozporu s § 161e odst.. 1 Obch. zák., podle něhož „společnost nesmí v souvislosti s jejím vstupem akcií třetími osobami poskytovat těmto osobám zálohy, půjčky, úvěry ani záruky“.
No bylo třeba jednat dál a smést ztrátu Poštovní banky ze závěrky do ztracena i vůči NBS.
Proto následně J & T Finance prodali svou pohledávku z termínovaného vkladu vůči Poštové bance společnosti Istrokapitál SE, za úplatu zřejmě v nominální výši termínovaného vkladu, navýšení 15.2.2012 o dalších 92 mil.. EUR na celkových 275,280 mil.. Kč včetně úroků (závěrka k 30.6.2012, str.. 60), neboť ztráta z Řeckých dluhopisů byla nakonec podstatně větší.
No a Istrokapitál SE „vložil“ tento termínovaný vklad do „ostatních kapitálových fondů“ Poštové banky. Čím účetně jakože navýšil vlastní jmění a také vlastní zdroje Poštové banky. Toto se však podle zákona nesmí, jak bylo uvedeno v předchozím příspěvku. Poštovní banka si totiž v svých stanovách [22] , článek 38, umožnila vytváření „ostatních kapitálových fondů“ vkladem akcionáře. A ve stejném článku stanov umožnila i vrácení „vkladu do ostatních kapitálových fondů“ vkladateli.
Takže „ostatní kapitálové fondy“ vytvořené podle stanov Poštové banky nejsou totožné z ostatními kapitálovými fondy podle § 4 odst.. 2 písm. e) Opatření NBS č. 4/2007 Sb, spadajícími pod vlastní zdroje banky. Ostatní kapitálové fondy podle Opatření NBS se totiž nedají vrátit vkladateli, protože jsou ve vlastnictví banky a nehrozí u nich riziko „znehodnocení“ jejich vrácením vkladateli.
Zde udělali fešáci z KPMG další chybu, protože Poštová banka vykázala uveden „vklad do ostatních kapitálových fondů“ v čisté hodnotě podle IAS standardu 37 mezinárodních účetních standardů, což není možné, protože ve smyslu stanov Poštové banky existuje riziko „znehodnocení“ vrácením vkladu vkladateli. Takže měli dle standardu 39 uveden „vklad do ostatních kapitálových fondů“ pěkně krásně z vlastního kapitálu vyhodit, a také z vlastních zdrojů vykazovaných Poštovní bankou. Jen takovou fintou a nesprávnou aplikací mezinárodních účetních standardů nadhodnotila banka vlastní zdroje o dalších 179 mil.. CZK! Tato chyba auditora však umožňuje poškozeným klientům Poštovní banky žalovat KPMG o náhradu škody, pokud jejich vklady budou znehodnoceny, byť i částečně.
A aby to nebylo málo, z uvedeného „vkladu do ostatních kapitálových fondů“, čili z majetku banky, Istrokapitál SE doplatil základní kapitál Poštovní banky ve výši 100 mil.. EUR ( valná hromada Poštovní banky z 7.6.2012, bod 9 [23] ). A to ani se neunúval peníze poslat nahoru a dolů, pouze jejich jakože „započetl“. A rozhodlo o tom představenstvo Poštové banky, ne akcionář (valná hromada bylo pouze informováno o dohodě o započtení plotny podepsané představenstvem). Takže namísto svých peněz použil Istrokapitál SE na úhradu svého závazku peníze Poštové banky. Vždyť pouze 100 mil.. EUR …
normálního podnikateli může pouze snít, že by mohl použít peníze společnosti na navýšení svého podílu na jejím základním kapitálu. Hned by ho soudili za zpronevěru.
No a následně ztrátu Poštovní banky z 2011 ve výši 217 milionů. CZK jednoduchým započtením s „ostatními kapitálovými fondy“ (strana 7 sloupec 6 závěrky k 31.12.2012) vygumovali a snesly ze světa. Takže v ke konci roku závěrce za rok 2012 už zase figuruje zisk! A to jim ještě velkoryse zůstalo v „ostatních kapitálových fondech“ 73 mil.. EUR. Vůbec nikoho netankujete, že ztrátu vůbec není možné započíst s „ostatními kapitálovými fondy“, které je leckdy možné vrátit vkladateli.
Hlavní auditorský mág z KPMG, pan Ing. Farkaš, PhD., Jehož podpis je skoro na každém auditu závěrek Poštové banky, aby silně obhájil uvedeny čachry machři, začal rychle psát odborné články do časopisu, ve kterém sedí v redakční radě. V článcích samozřejmě tvrdí, že jak je vlastně možné používat ostatní kapitálové fondy na takové čachry machři. Asi se to jiným nezdálo, trocha jeho argumentaci nakopali do g …, a tak jejich reakce přestali v časopise, ve kterém sedí pan Ing. Farkaš PhD. v redakční radě, uveřejňovat … Vždyť pan Ing. Farkaš, PhD. vydělal za audit a daňové poradenství v roce 2012 více než 500.000 EUR ( konci roku závěrka Poštové banky 2012 [24] , strana 81). O 200.000 EUR více než rok předtím. To je cena za vymýšlení kouzel machrů a jejich „legalizování“ prostřednictvím odborných článků, aby bylo každému jasné. A že je pan Ing. Farkaš, PhD. slovo vzatý „odborník“, je zřejmé i ze skutečnosti, že jako auditor Centrálního depozitáře cenných papírů SR bez jakýchkoliv skrupulí odsouhlasil fakturaci poplatků za vedení účtu mrtvým osobám.
No, ale nejlepší na konec.
Kdo nakonec zaplatil uvedeny doplňování vlastních zdrojů Poštové banky? My všichni.
Národní banka poskytla ať již přímo nebo nepřímo Istrokapitálu SE úvěr ve výši 179 mil.. EUR. Vyplývá to z ke konci roku závěrky Poštové banky 2012 [25] , strana 78. Poštovní banka zajistila uveden úvěr bankovní zárukou ve prospěch NBS (tj. centrální banky), a kde je bankovní záruka, tam je i úvěr poskytnutý na jejím základě. A částka bankovní záruky očividně není náhodná.
Proč je to tak? Protože tím pádem vykazuje uvedených 179 mil.. Poštovní banka pouze podmíněně, nikoli jako náklad. Takže jí vlastně nechybí. No a v NBS se to jakože ztratí. Vždyť spravuje naše peníze a nám je to vlastně jedno. A Istrokapitál SE úvěr lze vrátí, možná nevrátí.
Druhé tunelového propojení kolečko se uzavřelo. NBS poskytla 179 mil.. EUR Istrokapitálu SE, ten zaplatil úplatu za postoupení prvního termínovaného vkladu 179 mil.. CZK J & T Finance, ti zase vrátili 179 mil.. EUR Istrokapitálu SE a ten vrátil 179 mil.. CZK J & T Bance, od níž jejich původně dostal. A ta jejich pravděpodobně původně poskytla pouze na základě garance od Poštové banky formou zástavního práva na dluhopisy držené ve vlastnictví Poštové banky (závěrka PABK k 30.6.2012, str.. 58).
Nyní si jistě každý podnikatel ve finančních potížích pomyslí: vždyť i mně by mohla takto NBS pomoci pár eury. No to by se musel více kamarádit s chlapci ve vysoké politice …
Normálně by měl být postup následující: NBS donutí Poštovní banku snížit základní kapitál o výši ztráty (217 milionů. EUR). Následně stát navýší základní kapitál v Poštové bance na potřebnou výšku. A tím naše peníze, kterými disponuje stát, nebudou pod kontrolou gamblerů a krupiéra, kteří o ně už jednou přišli, ale pod kontrolou státu. A ten může banku následně, po její sanaci, se ziskem prodat. Ale to bychom vydělali my, občané, a nikoliv žraloci z Istrokapitálu a J & T. No a něco takového naše chytrá vláda nedopustí.
Naplánované ukončení příběhu je na spadnutí: NBS schválila dne 18.9.2012 prodej akcií Poštové banky ve prospěch J & T ve výši 88,055% podílu na základním kapitálu. A Antimonopolní úřad SR již obdržel návrh na schválení koncentrace J & T Banky a Poštovní banky do jedné skupiny dne 7.12.2012.