Andrej Matišák, Pravda | 08.05.2009 18:17
Show si pro sebe ukradlo Rusko. Praha měla zažít summit o spolupráci Evropské unie se zeměmi takzvaného východního partnerství. Byla to však spíše schůzka, na níž téměř všichni vysvětlovali, že projekt není namířen proti Moskvě. Neboť Kreml tvrdí, že je.
„Obáváme se, že jsou zde tací, co by rádi postavili zúčastněné země před volbu – buď jste s Ruskem, nebo Evropskou unií,“ řekl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov na tiskové konferenci s polským kolegou Radosław SIKORSKI. Zopakoval tak své předchozí výhrady k partnerství.
„Nemá jít o boj o sféry vlivu,“ oponoval z Prahy český premiér Mirek Topolánek. „Některé vyjádření ruských lídrů nejsou velmi konstruktivní. Dobře vědí, jak to je. Není to proti Rusku, „prohlásil i Javier Solana, vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku
Do projektu je zapojena šestice zemí, které nemohou doufat v brzký vstup do unie, Brusel však chce s nimi posílit ekonomické a politické vazby. Státy, kterých se to týká, jsou Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina.
Kreml v minulosti nezvykl příliš kritizovat programy spolupráce unie se zeměmi, se kterými Rusko sousedí. Hlavním terčem jeho nevole bylo rozšiřování Severoatlantické aliance. I proto jsou vyjádření Moskvy na adresu východního partnerství trochu překvapující.
„V této chvíli je cesta Ukrajiny a Gruzie do aliance zmrazená. Rusko si však myslí, že projekt východního partnerství je jakýmsi náhradním plánem rozšíření NATO, „vysvětluje Alexander Rahr z Německé společnosti pro zahraniční politiku. „Moskva podezírá Brusel, že s tímto projektem chce proniknout do sféry jejího vlivu. Kromě toho podobné iniciativy se v minulosti zaměřovali spíše na Rusko, což v případě východního partnerství neplatí, „řekl Pravdu odborník na východní Evropu.
„Vypadá to, že pro Moskvu se již stalo tradicí poměrně tvrdě kritizovat západní státy. Není jasné, zda ruská vláda dělá ještě nějaký rozdíl mezi NATO a EU, nebo zda je to už pro ni jednoduše Západ, „uvedl pro Pravdu Dominik Tolksdorf, expert na vztahy Ruska a EU z Mnichovské univerzity. I podle něj by mělo smysl vtáhnout Rusko více do projektu.
„Kreml musí pochopit, že EU má také své zájmy. Oba partneři by tak jednoduše měli hledat cestu další spolupráce, která se může v budoucnu projevit i v citlivých oblastech, jako jsou některé zmrazené konflikty v postsovětských republikách. „
Polský šéf diplomacie Sikorski připomíná, že unie se nikomu nebude omlouvat za to, že je pro sousedy atraktivní. „Když lidé mluví o sférách vlivu, zdá se, že se tímto pojmem vracejí k tomu, jak jsme ho chápali v 19. století. Pokud jsou zde však státy, které chtějí více přizpůsobit své zákony a vnitřní procedury unii, vítáme to. Je to něco, zda jejich potáhne směrem k nám, „citovalo Sikorského Rádia Svobodná Evropa.
Moskva tak nakonec projekt východního partnerství spíše vezme na vědomí, jak by s ním měla bojovat. Na pražském summitu k němu se ani neukázala více lídři Evropské unie jako britský premiér Gordon Brown a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Podle některých pozorovatelů je jejich neúčast spíše důsledkem problémů českého předsednictví EU jako odmítnutím samotné iniciativy. Přesto to svědčí o tom, že východní partnerství není žádnou velkou prioritou pro mnohé členské státy.
„Česko podporuje této projekt. Od července bude předsednickou zemí Švédsko, které by také mohlo mít zájem. Ale pak v lednu 2010 nastoupí Španělsko, které se zamíří na Středomoří, protože tam jsou jeho zájmy. Takže kdybych byl na místě Rusů, určitě bych to celé nedramatizoval, „tvrdí Rahr. „Nepředpokládám, že by se Rusko chtělo pustit do boje s unií pro východní partnerství. Určitě si uvědomí, že ten projekt je stále jen jakýmsi technickým nástrojem Evropské komise,“ myslí si i Tolksdorf.