Helena Kokolová | 19.04.2012 06:30
V mnoha případech jsou bývalí manželé po rozvodu tak rozhádaní, že jakékoliv dohody o majetku jsou nemožné. Jednou z cest je pro ně soudní rozdělení majetku. Zde je třeba si uvědomit, že jen za podání návrhu na soud se platí 66-korunový soudní poplatek.
Ilustrační foto.
Autor: Shutterstock
„Některé soudní spory, zejména pokud jde o větší majetek, se táhnou i roky,“ varuje Bronislava Švehláková, mediátorka z bratislavského Rodinného poradenského centra. Při rozdělení majetku patřícího do BSM se odměna odvíjí od velikosti podílu, který klientovi při vypořádávání připadne, případně i procentuálně. Například při vypořádávání jednoho standardního bytu v hodnotě asi 80 tisíc eur je hodnota odměny za jeden úkon 506 euro. Úkonem je například napsání žaloby. Navíc soud vezme při vyhlášení rozsudku 3 procenta z hodnoty majetku, o který se rozvedení soudí.
Během soudního sporu bývalí manželé nemohou do domu investovat, nemohou se z něj vystěhovat, nemohou ho prodat ani darovat. „S rozhodnutím soudu nemusí být obě strany spokojené, čím je majetku víc, tak tím je to komplikovanější,“ říká mediátorka. Dokazování u soudu, kdo z manželů do společného jmění co vložil, je velmi náročné i nákladné.
Manželské smlouvy nejsou u nás ještě přípustné. Nic však budoucím partnerem, ale ani manželem nebrání v tom, aby si sepsali, s čím do manželství nebo soužití vstupují. „Aby se v případě sporů u soudu nestalo, jak je to bohužel ve většině případů, že až tam se odkrývají různé půjčky od rodičů, o kterých nikdo nevěděl, majetky, které dostali od rodičů,“ říká Bronislava Pavelková, advokátka a odbornice na rodinné právo.
V partnerských vztazích se dost často stává, že si vzájemně půjčují peníze přes své účty a pak si tuto „půjčku“ nevědí vymoci. „Vhodné je, aby v takových případech uzavřeli písemně alespoň jednoduchou smlouvu o tom, proč si peníze poskytují, na jaký účel budou sloužit, případně – pokud je to půjčka, kdy ji bude třeba vrátit. Bývá to však často problém – z citových důvodů se lidé ostýchají požádat o písemné potvrzení doufajíc, že všechno vyjde. Pokud to už nedokážou, vhodné by bylo alespoň dělat převody prostřednictvím bankovních účtů a ne výběrem peněz a jejich hotovostním předáním, „radí advokátka. Takové půjčky se totiž u soudů těžko dokazují, břemeno důkazu totiž nese ten, kdo tvrdí, že půjčku svému partnerovi dal. Písemný důkaz má vždy větší právní sílu.
Klidně se také může stát, že například byt nebo pozemek či rodinný dům jsou v katastru nemovitostí zapsány pouze na jednoho z manželů, přesto patří do jejich bezpodílového spoluvlastnictví. Nebo příjmy ze zaměstnání má každý na svém účtu, ale patří oběma. Manžel si půjčil peníze bez vědomí manželky a zadlužil i ji. „Tady je třeba si uvědomit, a to by měl vědět každý, kdo do manželství vstupuje, že téměř všechny věci, které po sňatku manželé nabudou, patří do jejich bezpodílového spoluvlastnictví. Pokud věci nabyli během manželství, z prostředků, které patří do bezpodílového spoluvlastnictví, patří také jim oběma, „říká advokátka.
Manželé by měli o každém jiném, než běžném právním úkonu dohodnout. „Například jeden z manželů prodá společné auto, je společné pokud na dokladech od vozidla je zapsán jako jediný vlastník, protože technický průkaz je evidován jen na jednoho z manželů. Neznamená to však, že vozidlo patří jen jemu, „upozorňuje advokátka.
li prodej vozidla nebo nemovitosti uskutečnil bez vědomí druhého manžela, může se ještě domáhat neplatnosti kupní smlouvy.
Napadnout smlouvu o převodu vozidla je tedy třeba do tří let od jejího podpisu a smlouvu o převodu nemovitosti do tří let od data, kdy byl povolen vklad smlouvy do katastru nemovitostí.
„Lhůta se zavedla také v zájmu kupujících. Chrání se tak i práva třetích osob, aby doba, po kterou jsou v právní nejistotě, nebyla nepřiměřeně dlouhá. „
Možná požádat o započtení částky
Pokud by i lhůtu obejití manžel zmeškal, stále má možnost určité obrany. Ta však přichází v úvahu pouze, pokud se bezpodílové spoluvlastnictví během manželství nebo po rozvodu zruší a následně bude rozdělovat.
„Pokud se bude bezpodílové vlastnictví řekněme po rozvodu vyrovnávat, může obcházena manželka namítat, že právní úkon, tedy kupní smlouva byla uzavřena v rozporu s § 145 občanského zákoníku, peníze z prodeje dostal jen její bývalý manžel, a proto navrhne soudu, aby tuto skutečnost zohlednil, „radí dále advokátka. Manželka může žádat, aby peníze, které takto její manžel z prodeje získal a minul sám, soud přičetl do jeho podílu.
Zvláštní účty, peníze však společné
Někdy jde o vysoké částky, které ubývají z účtů vedených jen na jméno jednoho z manželů, přesto, že jsou to jejich společné peníze. Platí totiž, že i příjmy ze zaměstnání patří oběma.
„Často naši klienti nevědí, co v takových situacích mají dělat. Stačí, pokud při vyrovnání bezpodílového spoluvlastnictví u soudu uvedou, v jakém čase a jaká částka z účtu ubyla a soudu navrhnou, aby se do podílu partnera započetla, „říká Pavelková. „Podstatné je v takovém případě, že manžel nebo manželka svévolně vybrala nebo vybíral z účtu vyšší částku peněz bez souhlasu druhého a použil ji na neznámý účel.“ Soud nemá na výběr, zda tuto skutečnost zohlední nebo ne. Musí i v případě, že to druhý manžel nežádá. Pro jistotu je ale vždy lepší soud na tuto skutečnost upozornit.
Manželské smlouvy
Manželské dohody před notářem se uzavírají zejména, pokud již manželé spolu nežijí. „Jde o případy, kdy se jeden z nich ze společného bytu odstěhuje nebo o tom uvažuje a chce si vzít úvěr na byt. Za normálních okolností banka neuzavře úvěrovou smlouvu pouze s jedním z manželů, neboť hrozí riziko, že druhý by takovou úvěrovou smlouvu napadl v tříleté promlčecí lhůtě u soudu. Soud proto vyžaduje, aby ještě před uzavřením úvěrové smlouvy manželé notářským zápisem zúžily BSM o tento úvěr a případně o byt, který se takto nabude. Na základě této notářského zápisu si úvěr vezme jen jeden z manželů, který nabude i byt do svého výlučného vlastnictví a jen jeho povinností bude úvěr i splatit. „Byt, ani nesplacený úvěr se takto do BSM při jeho vyrovnání vůbec nezahrne.
Věc se stane společnou
Některý z manželů vlastnil před sňatkem auto, to během manželství prodá, nepotřebuje k tomu souhlas druhého.
„Pokud takto prodejem získá řekněme 10 tisíc eur, tak ty peníze patří jen jemu. Auto se takto jen transformovalo na jinou formu majetku, tedy na peníze. Když si za tuto částku bez přidání eura koupí garsonku, tak opět patří jen tomuto manželovi. V případě, že manželé do koupě vloží peníze ze společných příjmů, tak se garsonka stává jejich bezpodílového spoluvlastnictví av případě rozvodu by mohl manžel žádat, aby se do majetku jeho manželky započítáno to, co vynaložil na společný majetek, tedy v tomto případě 10 – tisíc eur, „dodává advokátka.