A teď chce stejné úlevy, jaké dosáhlo Řecko. Informovala o tom agentura Bloomberg. Premiér Pedro Passos Coelho tento měsíc naznačil, že bude bojovat za stejné úvěrové podmínky, jaké má Řecko, kterému věřitelé prodloužili termín splatnosti dluhopisů a odložili i vyplacení úroků.
V jedné věci však Passos Coelho Řecko následovat nechce: a tou je žádost o druhý úvěr, zda odepsání části dluhu. „Níže úroky by přinesly zemi velkou úlevu,“ konstatoval Diego Teixeira, generální ředitel společnosti Optimize Investment Partners, která vlastní portugalské vládní dluhopisy.
Portugalsko se totiž v důsledku úsporných opatření propadlo do recese a jeho rozpočtové příjmy klesly. Věřitelé proto Lisabonu prodloužili o jeden rok termín na stisk schodku v rozpočtu na požadovanou úroveň. Zemi totiž hrozí, že ani po dvou letech vytrvalého hospodářského poklesu v roce 2013 ještě recesi nepřekoná.
Vláda odhaduje, že dluh státu se letos vyšplhá na 120% hrubého domácího produktu (HDP) av roce 2014 vyvrcholí na úrovni 122,3% HDP. Schodek v rozpočtu Portugalska by měl letos dosáhnout 5% HDP, příští rok by měl klesnout na 4,5% HDP av roce 2014 pod povolenou hranici 3% HDP.
Ministr financí Vitor Gaspar začátkem prosince prohlásil, že když věřitelé zmírnily úvěrové podmínky Řecku, mohlo by o stejný přístup požádat i Portugalsko. I Irsko se snaží přesvědčit věřitele, aby mu snížily úroky. Úroková sazba ze záchranných úvěrů pro Portugalsko a Irsko je stejná, a to 3,6%. Lídři EU však na summitu koncem listopadu schválili snížení úroků z bilaterálních úvěrů, které Řecku poskytli země eurozóny v rámci prvního záchranného programu, o 100 bazických bodů. Dále se dohodly na prodloužení splatnosti úvěrů – dvoustranných půjček od zemí eurozóny stejně jako půjček z Evropského fondu finanční stability (EFSF) – o 15 let. Vyplacení úroků v rámci úvěrů od EFSF se má odložit o 10 let.
Portugalsko si chce zlepšit svůj „dluhový profil“, aby se mohlo vrátit na finanční trhy. Lepší podmínky úvěru, které dosáhlo Řecko, by mu pomohli tento návrat urychlit. Ale nebude snadné přesvědčit o tom partnerů v eurozóně. Německo už Lisabonu odkázalo, že případ Řecka byl specifický. Uvolnění úvěrových podmínek pro další země by podle Berlína mohlo mít „ničivé důsledky“, proto Lisabonu i Dublinu doporučil, aby toto téma více nevytahovaly.