Zákon řeší poskytování podpory z Environmentálního fondu (EF) pro účely včasného předcházení vzniku, zmírnění vlivu a odstraňování následků extrémních povětrnostních podmínek. Jde přitom nejen o extrémně sucho a nedostatek vláhy a srážek, ale například io časté opakované přívalové deště, které jsou pro zemědělskou výrobu stejně nebezpečné jako dlouhotrvající sucho.
Novelu zákona projednal a schválil parlament ve zkráceném legislativním řízení. Měla by vstoupit v platnost již dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Pomoc zemědělcům přes návratné půjčky se nelíbí bývalému ministrovi zemědělství Zsolta Simonovi (Most-Híd). „Pokud jim chceme pomoci, dejme jim peníze, finanční prostředky, které nemusí vrátit, a mohou zasít úrodu na příští rok,“ navrhl s tím, že z vlastního působení na ministerstvu má zkušenost s nedobytností půjček v částce téměř 50 milionů eur, některých ještě z roku 2001.
Simona podpořil i poslanec z opozičních lavic Alojz Hlína (OĽaNO). Od Jahnátka žádal chlapské slovo, že všechny půjčené peníze se vrátí. Ministr však navrhovaný systém půjček obhajoval. „My máme kombinaci nepříznivých faktorů. V roce 2010 byly záplavy av tomto roce suchá, přičemž se to dotklo téměř stejných míst,“ dodal.
Simonov kolega z klubu Gabriel Csicsai konstatoval, že zákon je šitý horkou jehlou, podporu pro agrárníků však považuje za potřebnou. V legislativě navrhl několik změn, které mu však neprošly. Byl mezi nimi například návrh, že o půjčku mohou zemědělci žádat maximálně jednou za tři roky. Tímto by se podle Csicsaia mělo zabránit zneužití podpory. Zároveň chtěl prosadit, aby si mohli zemědělci rozložit splácení financí od státu na delší období, maximálně do tří let od jejich poskytnutí.