BRATISLAVA 4. června (ČTK) – Maďarský premiér Viktor Orbán, který má s Bruselem napjaté vztahy, připravuje pro země Visegrádské čtyřky (V4) balíček opatření pro případ, že Řecko opustí eurozónu.
Na nadcházejícím summitu EU koncem tohoto měsíce chce Orbán prosadit, aby banky v Maďarsku, Polsku, na Slovensku av ČR měli přístup k půjčkám od Evropské centrální banky (ECB), a to především v eurech. Informuje o tom na své internetové stránce deník E15, který dodává, že ČR s touto iniciativou nesouhlasí.
& quotPokiaľ jde o návrhy maďarského předsedy vlády na možnost přístupu zemí střední a východní Evropy k swapovým aktivitám ECB a další návrhy v souvislosti s její činností, nepovažujeme jejich vzhledem na dobrou kondici českého bankovního sektoru a aktuální ekonomickou situaci v unii za nezbytné, „řekl pro deník E15 český premiér Petr Nečas.
& quotV rámci Visegrádu se nebudeme bránit diskusi o opatřeních, které by pomohly zvýšit hospodářský růst, „dodal. Odmítavé je i stanovisko české centrální banky. & QuotNaše doporučení ohledně jakékoli úvahy o případné účasti Česka, je jednoznačně negativní, „uvedl Marek Petruš z tiskového odboru banky.
Orbánove důvody k přemýšlení o osudu Maďarska jsou na místě, dodává E15. Země se dostala do problémů s likviditou po tom, jak si její občané před krizí vzali obrovské množství hypoték v eurech. Když forint oslabil, nebyli schopni je splácet, což dole stáhlo banky a celou ekonomiku. Maďarsko muselo dvakrát přijmout pomoc Mezinárodního měnového fondu (MMF) a zavedlo sporné opatření, jako zestátnění penzijních fondů či bankovní daně.
Stanovisko, že ČR ani české banky nic z Orbánovych „přání“ nepotřebují, zastává i Česká bankovní asociace (CBA). & quotV české legislativě existuje dostatek brzd bránících riziku odlivu kapitálu z českých bank. Máme například kvantitativní stropy pro půjčky dceřiných společností mateřským společnostem. České banky kromě toho mají vysokou kapitálovou přiměřenost, „řekl šéf CBA Pavel Štěpánek.
Problém s půjčkami v eurech mělo a stále má i Polsko, i když v mnohem menší míře než Maďarsko. Ani rezervy Polska v oblasti likvidity nejsou takové jako v Česku, kde vklady převyšují nad úvěry téměř o třetinu. Stejná situace je na Slovensku, jenže země je členem eurozóny a přístup k nástrojům ECB má, dodává deník E15.