První evropskou zemí, která doplatila na finanční krizi krachem, nebylo Řecko, ale Island. Dnes se však na jeho pád už pomalu zapomíná, ostrovní ekonomika se totiž postavila na vlastní nohy. V příštích pěti letech by měl Island růst ročně o více než dvě procenta, což není sice mnoho, ale v stagnující Evropě jde o lepší číslo. Důležité však je, že do roku 2018 má ostrovní země držet nezaměstnanost pod pěti procenty. Nižší se předpovídá jen Norsku a Rakousku. Celkově se Island z hlediska perspektivy zařadil na páté místo v Evropě.
Tvrdý náraz
Dobrej ekonomické situaci vděčí země za svůj přístup k záchraně. Před rokem 2009 měl Island jeden z nejvyšších HDP na obyvatele ve světě. Jeho bankovní sektor byl však obrovský. Zahraniční investoři zemi velké jako Košice a Prešov dohromady půjčili desítky miliard eur. Po vypuknutí finanční krize proto přišel tvrdý pád. Islandská koruna se během pár dní prudce oslabila a zároveň banky zkolabovaly.
Tvrdá léčba
Vláda je však nechala padnout a nezachraňovala jejich. Sice do bank vstoupila, ale zaručila se jen za vklady Islanďanů a ztráty tedy nesli akcionáři. Podle odhadů OECD to bylo až 41 miliard eur. Následně stát odpustil domácnostem část půjček. „Klíčové bylo, že bolestné opatření udělala vláda rychle, díky tomu se může ekonomika Islandu zlepšovat,“ říká Jiří Cihlář, analytik společnosti Next Finance. Negativem opatření je, že dluh země se během dvou let ztrojnásobil a dnes už atakuje hranici sto procent HDP. Ekonomika však bude růst. „Výhodou Islandu je přírodní bohatství a orientace na inovace v IT průmyslu, které jsou vynikající příležitostí právě pro menší země,“ dodává Karel Piovarcsy, šéf Saxo Bank Praha.
Kontextové odkazy ETARGET