Evropská centrální banka se snažila podpořit oživení evropského hospodářství snižováním úroků na rekordně nízké úrovně.
Ilustrační foto.
Autor: Shutterstock
Banky v mnoha zemích včetně Slovenska však politiku levných peněz vůbec nepromítly do snižování úroků u spotřebitelských úvěrech. Po započítání všech poplatků si dokonce Slováci v průměru půjčují o něco dražší než před vypuknutím krize. Snižování úroků u úvěrů je přitom hlavním nástrojem Evropské centrální banky sloužícím na podporu ekonomik zemí používajících společnou měnu euro. O něco lepší je situace při půjčkách na bydlení, které pro úrokovou válku za poslední roky zlevnily, ale opět méně výrazně než v jiných zemích eurozóny. „Úrokové sazby z hypoték kromě výnosů Slovenská státních dluhopisů nebo rizika klienty ovlivňuje i realizován poptávku. Ten je na Slovensku nejvyšší nejen v eurozóně, ale v celé Evropské unii. Stejná situace s poptávkou je i v případě spotřebitelských úvěrů, „řekl analytik České bankovní asociace Marcel Lázní. Domácí banky tak vysoké úroky obhajují neustále se zvyšujícím zájmem lidí o sebrání drahých půjček.
„Neumím si představit, jak bych si bez hypotéky s vysokými úroky koupila jednopokojový byt v Bratislavě,“ zhodnotila Kristýna Solčíková, která je zaměstnána v administrativě. Většina lidí bez půjček od bank nemá šanci získat vlastní střechu nad hlavou, zrekonstruovat si byt či koupit auto. V srpnu 2008 se nový spotřební úvěr v průměru zúročit 14,81 procenty za rok. Měsíční splátka půjčky pět tisíc eur splatné za čtyři roky tak tehdy vyšla na 139 eur za měsíc. Klient tedy za čtyři roky splácení spotřeb.úvěr proplatil o 1 ¤ 672 eur. Dnes banky tentýž úvěr nabízejí v průměru za 15,77 procenta ročně, což měsíční splátku zvýší na 142 eur a klient celkově spotřební úvěr přeplatí o 1 ¤ 816 eur. Lidé tak v dobách levných peněz zaplatí za čtyřletý spotřeb.úvěr o 189 eur více ve srovnání s obdobím před vypuknutím finanční krize.
Rostly i poplatky
Při spotřebitelských úvěrech banky nejenže zvedly úroky, ale zároveň zvyšovaly i poplatky související s poskytnutím úvěru, co vidět na růstu takzvané roční procentní sazby nákladů. To je údaj, který slouží k porovnání výhodnosti úvěrů po započtení všech poplatků, například zpracování žádosti o poskytnutí úvěru, poplatku za poskytnutí půjčky, změny smluvních podmínek či zaslání upomínky.
Podle údajů Národní banky Slovenska byla v srpnu 2008 roční procentní sazba nákladů za poskytnutí nového spotřebního úvěru na úrovni 14,96 procenta a do srpna 2013 tento ukazatel stoupl na 16,42 procenta. „Slovenské banky mají dlouhodobě vysoké marže při poskytování půjček na bydlení a spotřebitelských úvěrů,“ řekl Vladimír Dohnal, ředitel společnosti SYMS Research. Tři čtvrtiny celého trhu s půjčkami totiž stále ovládají Slovenská spořitelna, VÚB Banka, Tata banka a ČSOB. „Většinou při tom právě menší banky se snaží získat nové klienty na půjčky s nižšími úroky,“ pokračoval Dohnal.
Za současné klesání úroků u úvěrů na bydlení může síť finančních zprostředkovatelů profitujících z lákání klientů k levnější konkurenci. „Podle údajů Národní banky Slovenska průměrné úročení úvěru na bydlení kleslo z lednové hodnoty 4,55 procenta na zářijovou hodnotu 3,78 procenta při fixaci 2 – 5 let,“ potvrdil analytik Tatra banky Juraj Valachy. Právě tato skupina fixací je momentálně nejpopulárnější a téměř 84 procent úvěrů se poskytuje v této fixaci. „Je to zároveň i skupina, kde je největší konkurenční boj mezi bankami a většina bank představuje v této kategorii fixací různé akce a speciální zvýhodnění,“ dodal Valachy.
Pomůže bankovní unie
Navzdory probíhající úrokové válce jsou slovenské hypotéky stále velmi drahé ve srovnání se zahraničními. Podle statistik Evropské centrální banky si na bydlení dražší než Slováci půjčují jen obyvatelé Kypru, jejichž průměrný roční úrok je na úrovni 5,18 procenta za rok. Slovenská průměrný úrok u úvěrů na koupi nemovitosti je 4,74 procenta a nejméně – jen 1,45 procenta za rok – zaplatí obyvatelé Finska.
Pro srovnání: měsíční splátka stotisícové hypotéky splatné o dvacet let vyjde měsíčně na 649 eur při ročním úroku 4,74 procenta. Slovák tak finančnímu domu o dvacet let vrátí 155 ¤ 760eur. Nesrovnatelně lépe je na tom Fin, který za stejnou hypotéku při ročním úroku 1,45 procenta zaplatí měsíčně jen 481 eur a celkově za úvěr zaplatí 115 440 eur.
Pro držení vysokých cen slovenské banky vícekrát čelili podezření z kartelu a poslední kontroly antimonopolního úřadu proběhly v polovině října. Dosavadní šetření však nikdy neprokázaly dohodu bank na vysokých poplatcích či úrocích při půjčkách pro běžné lidi. V každém případě příliš vysoké úroky už kritizoval i šéf Evropské centrální banky Mário Draghi, který ve spolupráci s Evropskou komisí plánuje snížit příliš vysoké úroky zavedením jednotné bankovní unie. „Bankovní unie prolomí závislost mezi financováním států a jejich bankovních sektorů. Tím se vytvoří prostor pro přibližování rozdílných úroků mezi jednotlivými zeměmi eurozóny, „řekl Andrej Králík ze zastoupení Evropské komise na Slovensku. Finanční domy jižních zemí, například španělské, mají nedostatek levných peněz pro obavy z možného krachu Španělska.
„Bankovní unie by měla omezit citlivost bankovních sektorů od rizikovosti svých států. Právě omezení takového propojení by mohlo přispět ke zmírnění rozdílů úrokových sazeb v jednotlivých státech eurozóny, „uvedla mluvčí Národní banky Slovenska Petra Pauerová. Domácí banky však mají dostatek vlastního kapitálu, zároveň výnosy ze slovenského dluhopisů jsou na historicky nejnižších úrovních a významné snižování úroků může podle odborníků přinést jen možnost ručit například bratislavskou nemovitostí za levnou rakouskou hypotéku.
© AUTORSKÁ PRÁVA VYHRAZENA