Německá rozvědka BND varuje před zvažovanou evropskou finanční pomocí Kypru.
Autor: Shutterstock
Podle tajné služby by z ní totiž těžily zejména bohatí Rusové, kteří do kyperských bank často ukrývají špinavé peníze. S odvoláním na tajnou zprávu BND to napsal německý časopis Der Spiegel.
Podle BND mají ruští občané na ostrově uložených 26 miliard dolarů, což je více než roční hrubý domácí produkt Kypru. Pokud by tamní banky dostaly pomoc z evropského záchranného balíčku, zabzepečené by byly i tyto peníze, upozorňuje podle Spiegelu německá zahraniční služba. Podle ní Kypr navíc stále umožňuje praní špinavých peněz.
Podle analýzy rozvědky Kypr sice formálně dodržuje všechny dohody o boji proti praní nelegálních prostředků, ale problém je s jejich prosazováním. Bohatým Rusům navíc vše usnadňuje velkorysost tamních úřadů, které jim umožňují získávat kyperské občanství, a tím právo pobytu v celé Evropské unii. Podle BND to už využilo přibližně 80 ruských oligarchů.
Nejsilnější německá opoziční strana SPD nemíní případnou pomoc Kypru odhlasovat automaticky. Na podpoře SPD v parlamentu byla vláda kancléřky Angely Merkelové při prosazování evropských záchranných balíčků v poslední době závislá.
„Před souhlasem SPD s půjčkou pro Kypr bude třeba hovořit o obchodním modelu této země,“ řekl Spiegelu rozpočtový expert SPD Carsten Schneider. „Nemůžeme zajišťovat ruské špinavé peníze v kyperských bankách penězi německých daňových poplatníků,“ dodal.
Podle magazínu se však Merkelová obává nákazy v eurozóně, pokud by měnová unie nechala ostrov ve Středozemním moři padnout. Současně si je ale prý vědoma kontroverznosti takové pomoci a politických rizik, které může znamenat.
Kypr patří od 70. let minulého století mezi takzvané daňové ráje. Jeho obliba vzrostla v 90. letech po rozpadu Sovětského svazu, kdy množství anonymních firem sídlících na Kypru stouplo čtyřnásobně na více než 40 000 a nikdo se neptal, odkud jejich peníze pocházejí, píše Der Spiegel. Bankovní sektor je podle něj pro ostrovní republiku klíčový; v některých obdobích tvořili finanční služby 70 procent hospodářského produktu země.
Kypr však v současnosti zápasí s ekonomickými problémy a tamní vláda již dříve avizovala, že se zřejmě neobejde bez zahraniční finanční pomoci. Kyperská ekonomika je provázána s Řeckem, které je už tři roky v hluboké krizi. Totéž platí o kyperských bankách, které mají velké množství prakticky bezcenných řeckých státních dluhopisů za miliardy eur. Část těchto investic již museli odepsat, což dále zhoršilo jejich bilanci.
Jednání Nikósie s mezinárodními věřiteli zatím provázejí spory o podmínky pomoci, zejména v otázkách týkajících se rekapitalizace bank a privatizace. Kypr letos získal půjčku od Ruska ve výši 2,5 miliardy eur. Tyto peníze však kyperská vláda už minula a Moskva se údajně zdráhá poskytnout další.