Půjčky Praha

Jste zklamaný z toho, jak se po volbách v Řecku vyvíjí snaha o jeho záchranu v eurozóně?
Tyto ostatní řecké volby byly poznamenány tím, že někteří političtí lídři slibovali občanům, že výrok jiné podmínky s Evropskou unií. Dnes je jasné, že takový slib je nezodpovědný a že ho nikdo nemůže splnit. Evropská unie a její více lídři dávají veřejné prohlášení, že Řecko má před sebou rozhodnutí o tom, zda setrvá v eurozóně, ale za podmínky přísného dodržování memoranda, nebo si zvolí cestu nedodržování těchto podmínek, ale tím pádem i odchodu z eurozóny. Je tedy nutné, aby každý řecký občan věděl, o čem se hlasuje a aby nemohl být ošizen. Tyto volby tak budou jistým způsobem referendem o setrvání Řecka v eurozóně.

Z Řecka se stále hlasitěji ozývají hlasy tamních politiků, že přestanou splácet své dluhy. Nelitujete, že Slovensko se podílí na finanční pomoci Aténám?
Já si nemyslím, že Slovensko nebo kdokoli jiný má důvod cokoliv litovat. Setrvání Řecka v eurozóně je nejlepší pro eurozónu, pro Řecko i pro nás, protože je to naše společná měna. Je to zároveň nejlevnější a nadále i nejvíce preferované řešení.

Takže stále vidíte reálnou šanci na záchranu Řecka v eurozóně? Opravdu už nedozrál čas na jeho odchod, když nedokáže garantovat vznik stabilní vlády, která bude dodržovat dohodnuté podmínky?
Tato šance samozřejmě existuje. Chceme věřit, že ve volbách 17. června si řečtí občané zvolí setrvání v eurozóně.

Předvolební průzkumy však hovoří o jasném vítězství protievropské stran …
Já nerad spekuluje, ale je jasné, že politici by pak nesly odpovědnost za to, že Řecko nebude členem eurozóny se všemi z toho vyplývajícími souvislostmi, které budou finančně náročné pro Řecko, ale i Evropskou unii a eurozónu. Určitě budou náročnější než samotné setrvání v eurozóně.

Po vítězství socialisty Francoise Hollanda ve francouzských prezidentských volbách se Evropa dělí na dvě poloviny. Jedni chtějí šetřit jako německá kancléřka Angela Merkelová, druzí podporují růst jako Hollande. Na kterou stranu se postaví Slovensko?
Nesouhlasím s tvrzením, že se Evropa dělí na dvě poloviny, a ani to nehrozí. Německo-francouzský tandem je dynamem evropské integrace a ten tandem bude pokračovat i nadále. Nedávno jsem byl v Berlíně az německé strany tam zaznělo velmi jednoznačně, že úsporná opatření a růst jsou dvě strany téže mince, která hovoří o konsolidaci ao úsporách. Vládne tam velmi silné přesvědčení, že s Francouzi najdou společný jazyk.

Je Slovensko připraveno podpořit fiskální pakt v jeho současné podobě?
Odpověď je velmi krátká – ano.

Ale s tím, aby tam byl Hollandem dodatek o růstu …
Ne, my podporujeme fiskální pakt takový , jaký je a samozřejmě podporujeme debaty o růstu. Jsme přesvědčeni, že růst je nezbytným průvodním jevem úspor a konsolidace. Na to, abychom mohli konsolidovat, totiž musíme mít z čeho konsolidovat. Musíme něco generovat, a to se dá jedině růstem.

Není to z naší strany tak trochu schizofrenie, či dokonce alibismus, když na jedné straně podporujeme škrty, a na straně druhé i utrácení v zájmu růstu?
Růst a utrácení není totéž. Jednoduše růst bez zdravých financí by vedl k dalšímu zadlužování. O tom není pochyb. Fiskální konsolidace a úsporná opatření by však samy o sobě zadusily ekonomiku. To znamená, že stávající nástroje je třeba využívat tak, aby umožnily vytváření nových pracovních míst a aby vytvářely růst. To se opravdu dá udělat i takovými prostředky jako například teď, když jsme alokovaly 340 milionů eur ze stávajících programů Evropské unie pro Slovenskou republiku. Směřovaly do oblastí, které nám umožní vytvořit až 15 tisíc nových pracovních míst a pomoci malým a středním podnikům. Takže toto je cesta.

Neobáváte se, že neschopnost a nedôraznosť evropských lídrů by mohla vést ke konci eurozóny či dokonce Evropské unie?
Ja bych v žádném případě nemluvil o neschopnosti nebo malé důrazností. Je to priorita číslo jedna. Evropská komise a vůbec celá Evropská unie a její lídři vynakládají veškeré kapacity právě na to, aby našli nejlepší cestu ven z těchto problémů. Takže když si řekneme, že ten nejlepší intelektuální potenciál Evropské unie pracuje na hledání potenciálních řešení, tak opravdu se netřeba bát, že bychom to řešení nenašli.

Ekonomické problémy však s sebou přinášejí další vážnou hrozbu – nárůst radikalismu, jak jsme to viděli řekněme během voleb v Řecku nebo ve Francii …
Bohužel takové časy krize jsou vždy živnou půdou pro nacionalismus a extremismus. To, co vidíme v řadě zemí Evropské unie a vůbec celé Evropy, není výjimka. To jen potvrzuje tento fenomén. Třeba proti tomu bojovat a od těchto jevů se jasně distancovat. Standardní politické strany bez ohledu na to, zda jsou na levé nebo pravé straně spektra, musí dát jednoznačně najevo, že s takovými extremisty nebudou spojovat. Podle mě je toto nejlepší cesta. Dále třeba nahlas říkat, že neexistují lidé, kteří mají zázračné řešení. Zázračné řešení totiž neexistují. Třeba šetřit, třeba opravdu projít přes ty těžké časy tím, že budeme více vytvářet a méně spotřebovávat a nebudeme věřit nějakým šarlatánům.

Začátkem června jdete na návštěvu Budapešti. Co řeknete svému maďarskému kolegovi Jánosův Mártonyimu?
Máme si toho hodně co říct. Je to vlastně první plnohodnotná návštěva od vytvoření nové slovenské vlády. Těch témat na rozhovor máme celou řadu. Není pochyb, že budeme hovořit o všech otázkách. To znamená o dvoustranných vztazích, o evropských tématech io otázkách zahraniční politiky Evropské unie vůči třetím zemím, k Balkánu, východnímu partnerství a podobně.

Je pro Slovensko přijatelné, že premiér Viktor Orbán prosazuje volební právo pro zahraniční Maďary?
Téma dvojího občanství Maďarů je určitě jedna z témat, o kterých budeme diskutovat. Tak, jak jsem řekl několikrát, chceme hledat odpovědi na všechny otázky včetně těch sporných témat v dvoustranných rozhovorech, které musí zohledňovat realitu a zájmy obou zúčastněných stran. Nechci se prostřednictvím médií kategoricky vyjadřovat ve prospěch toho či onoho řešení. Ale samozřejmě, Slovenská republika má své zájmy a své postoje a ty prosazuje v dvoustranných rozhovorech.

Vrátili jste se ze summitu NATO ve Spojených státech, kde se Bosna, Makedonie, Gruzie a Černá Hora nedočkali pozvánky do aliance …
Slovensko dalo v Chicagu silný impuls k tomu, aby ten další summit byl rozšiřovací. Říkalo se, do jaké míry tyto čtyři ašpirantské země splňují podmínky pro to, aby se posunuli směrem k členství.

Na čem se shodli lídři členských zemí?
Zazněly slova podpory, ale zároveň zdůraznil nutnost provádění nezbytných reforem.

Zůstane během vašeho úřadování nezměněn postoj Slovenska, které odmítá uznat nezávislé Kosovo?
Naše pozice je založena na rezoluci Národní České republiky, která byla přijata velkou většinou poslanců. Já v této chvíli nevidím vůli většiny poslanců změnit názor na tuto věc. Zároveň je třeba říci, že žijeme v dynamickém světě. Situace na Balkáně se mění. Odkdy byla tato pozice oficiálně přijata v roce 2007, začali se rozhovory mezi Bělehradem a Prištinou. Uzavřeli se první dohody. My to všechno sledujeme a aktivně podporujeme. Naše budoucí pozice bude záviset v první řadě od toho, jaký bude vztah mezi Srbskem a Kosovem. Pokud se politika Bělehradu bude vyvíjet pozitivně, tak logicky se bude tímto způsobem vyvíjet i politika České republiky.

Kdo je Miroslav Lajčák
Byl Slovenské velvyslancem v Japonsku, Jugoslávii , později Srbsku, Albánii a Makedonii. Post ministra zahraničních věcí zastával iv první vládě Roberta Fica. Do té doby působil jako vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu. Po parlamentních volbách v roce 2012 přijal opět Ficovi nabídku a stal se členem jeho kabinetu.