Dodal, že zatím neví předpovědět, kdy dojde k další restrukturalizaci, ale je možné, že se do ní budou muset zapojit i věřitelé, kteří Řecku poskytli úvěry. Šéf mise Mezinárodního měnového fondu v Řecku Poul Thomsen na stejném akcí upozornil, že i když Atény podnikly „agresivní“ kroky „, potrvá minimálně jednu dekádu, než se jim podaří úplně dokončit všechny reformy. Úřadující řecký premiér Lukas Papadimos prosadil tento měsíc v parlamentu tvrdá opatření, aby země získala druhý záchranný úvěr ve výši 130 miliard eur.
Součástí záchranného balíčku byla i největší restrukturalizace státního dluhu v historii Řecka, v jejímž rámci investoři odepsali 74% z jeho hodnoty. Zadluženou zemi však čekají předčasné volby, které se zřejmě uskuteční už v dubnu. A Thomsen upozorňuje, že po volbách bude muset nová vláda přijmout další opatření ke snížení rozpočtového schodku a státního dluhu, který se loni vyšplhal na 160% hrubého domácího produktu (HDP) a podle dohody o úvěru ho musí Atény do roku 2020 stlačit na 116% HDP.
Konstatoval, že neví odhadnout, kdy bude země schopná vrátit se na finanční trhy.
„Při tak vysoké úrovni zadlužení a riziku, které představuje možný odpor vůči reformám, se nedá říci, kdy bude Řecko schopno vrátit na trhy,“ prohlásil Thomsen a dodal, že Atény nemají žádný prostor pro manévrování, nebo skluz v plnění podmínek úvěru. Krämer v této souvislosti upozorňuje, že prioritní postavení některých věřitelů, například Evropské centrální banky, komplikují Řecku snahu o snížení nákladů na obsluhu dluhů a návrat na finanční trhy.
„Stále více věřitelů se domáhá postavení tzv.. preferovaných věřitelů, což znamená, že v případě restrukturalizace se do ní nebudou muset zapojit,“ uvedl Krämer. To podle něj výrazně zvyšuje riziko, kterému čelí „obyčejní“ držitelé řeckých dluhopisů, což zase znamená, že investoři budou žádat od Atén vysoké úroky, a to nejen Řecku, ale i dalším zadluženým členům eurozóny ztíží návrat na finanční trhy.
Informovala o tom agentura Bloomberg.