Předseda představenstva a generální ředitel společnosti WL Ross & Co. Willbur Ross, který je známý především pro úspěšné restrukturalizace podniků v oblasti těžkého a těžebního průmyslu či telekomunikací, řekl CNBC, že pokud by Řecko vystoupilo z eurozóny, nezhoršilo by to dluhovou krizi v Evropě ani by to nezpůsobilo domino efekt, o kterém se v souvislosti s odchodem Řecka často říká.
Podle Rossa většina Řeků očekává, že opustí měnovou unii a vrátí se k původní měně – drachmě. „Je tu cítit rezignaci, a to jak mezi lidmi na ulici, tak mezi bohatými, že Řecko nezůstane v EU,“ dodal miliardář pro televizi CNBC.
Obavy, že by se v případě odchodu Řecka z eurozóny prohloubila dluhová krize přetrvávají už roky. Také obavy z toho, že by v tom případě EU tlačila i na Španělsko, aby tak učinilo, co by ochromilo trhy a globální ekonomiku. Podle Rossa by však odchod Řecka byl pro ně prospěšný, protože by bylo schopno lépe splácet své závazky a dluhy. Podle něj je většina zadluženosti Řecka oficiální dluh a ne soukromý, čili jejich odchod by nemusel mít domino efekt. Šéf Evropské centrální banky Mário Draghi nedávno řekl, že ECB je připravena udělat vše pro záchranu eurozóny. Trhy to vzali jako náznak odkupu hlavního španělského a italského dluhu, aby snížili cenu půjčky, aby byly uchráněny před krizí menšího Řecka.
Řecko si v úterý půjčilo na finančních trzích téměř 4,1 miliardy eur na úrok 4,43%. S odvoláním na státní dluhovou agenturu PDMA o tom informovala řecká televize. Poptávka po nich představoval 1,36 násobek nabídky.
Vláda bude muset splatit úvěr o 13 týdnů. Nyní naléhavě potřebovala peníze na splacení úroků Evropské centrální bance (ECB). Nejpozději v pondělí (20. 8.) jí musí poukázat 3,2 miliardy eur. ECB neuvádí údaj, kolik je jí Řecko dlužné. Analytici odhadují, že jde asi o 50 miliard eur.
Řecka státní pokladna je nyní prázdná
Mezinárodní věřitelé neposkytli žádné tranše z dohodnutého rámce, neboť chtějí vědět, jakým směrem se bude ubírat nová vláda, která vzešla z červnových parlamentních voleb. Mise věřitelů Řecka složená ze zástupců Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské komise a ECB zkoumá povolební vývoj v zemi a zatím nerozhodla, zda a kdy poskytne Aténám zadržovaných 31,5 miliardy eur z sjednaného úvěrového rámce. Takzvaná Trojka bude pokračovat v činnosti ještě iv září.
Atény však přesto musí obsluhovat svůj státní dluh. To, že mohou Atény splácet své závazky vůči ECB, umožňuje kreativní řešení. Řecka vláda bude získávat peníze na krátký čas na finančních trzích. Když o ně nebudou mít zájem mezinárodní investoři, mohou je nakupovat především řecké banky. Protože několik domácí ústavy nemají dostatek hotovosti, cenné papíry mají pro ně hodnotu jen tehdy, pokud jim mohou sloužit jako kolaterál pro peníze od centrální banky. Rada ECB dala řecké centrální bance souhlas, aby brala jako zálohu více krátkodobých státních cenných papírů své vlády. Informovala o tom agentura DPA.