Aktualizováno | dvanáctihodinový bruselské jednání nepřinesly v noci žádný výsledek. 58693270
Představitelé Trojky, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu se už druhý týden nedokáží dohodnout na uvolnění dohodnuté tranše pomoci pro Řecko. Včerejší jednání ministrů financí eurozóny v Bruselu se tak skončilo fiaskem – o vyplacení dohodnutého balíčku pomoci ve výši 44 miliard eur bude rozhodnuto později. Informovala o tom agentura Reuters.
dvanáctihodinový noční jednání nepřinesly dohodu – podle šéfa euroskupiny Jeana-Clauda Junckera unie s představiteli Měnového fondu nedokázala najít společnou řeč a jednání se proto odkládají na pondělí. „Ve věci však neexistují vážné politické rozkoly,“ komentoval jednání.
Podle řeckého premiéra Antonisa Samarasa je v sázce nyní stabilita celé eurozóny, nejen Řecka. „Naši partneři, včetně MMF, musí dělat také to, k čemu se zavázaly,“ upozornil.
Prohlédněte si, co se dělo včera [1]
Mezi unií a fondem však ohledně Řecka existují spory již dlouhodobě – Mezinárodní měnový fond v čele se šéfkou Christinou Lagardeová prosazuje druhé kolo restrukturalizace dluhu – ztráty by v tomto případě utrpěl i veřejný sektor, tedy státy, které ručí za půjčku Řecku. Nesouhlas panuje iv souvislosti s plánem prodloužit konsolidační plán pro zemi o dva roky, když stanovenou hranici veřejného dluhu v úrovni 120 procent HDP bude muset země splnit podle návrhu až v roce 2020.
Euro dnes oslabilo a evropské akcie klesly, poprvé v tomto týdnu, a to v reakci na neúspěch nočních jednání. Kurz společné evropské měny se dnes do 9.14 SEČ snížil o 0,5% na 1,2758 USD / EUR a hrozí, že oslabí ještě více.
Graf eura vůči dolaru
Na jednání ministrů byl připraven 15-stránkový dokument, který obsahoval prognózy vývoje řeckého státního dluhu. Podle propočtů nemá země splnit původní plán a do roku 2020 stlačit zadlužení pod 120 procent HDP, pokud se státy eurozóny nedohodnou na opětovném odepsání části jejího dluhu. Dokument počítá, že v roce 2020 bude dluh Atén představovat stále vysokých 144 procent HDP, o dva roky má klesnout na 133 procent. V současnosti se veřejný dluh Řecka pohybuje kolem 170 procent HDP.
„Odepsání části dluhu by byl nejpohodlnější a jednoduchý způsob pro postiženou zemi … ale naším cílem je boj s příčinou a kořeny zadluženosti,“ prohlásil Norbert Barthle, poslanec a mluvčí pro rozpočet Křesťanských demokratů, strany kancléřky Angely Merkelové. Zároveň upozornil, že eurozóna by tak vyslala „fatální signál“ ostatním zadluženým státům.
„Přineslo by to tři důsledky, které považujeme za špatné,“ řekl Barthle pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk: „Stálo by nás to další peníze, byl by to signál pro Irsko, Portugalsko a eventuálně i Španělsko, protože by se začaly hned ptát, proč musí akceptovat tvrdé podmínky (úvěrů) a prosazovat nepříjemné opatření .. a mělo by to také důsledky na zákon o rozpočtu. „
Bez společné dohody mezi zahraničními věřiteli Řecka nebude možné uvolnit další finanční tranši do Atén v hodnotě 44 miliard eur. Řecká vláda tvrdí, že bez této očekávané finanční injekce se stát ocitne na prahu bankrotu.
Dohoda ministrů o okamžité pomoci pro Řecko je důležitá z několika hledisek. Finanční trhy velmi citlivě reagují na výsledky těchto jednání. Kromě toho Řecko bije na poplach, že mu hrozí státní bankrot s nepředstavitelnými důsledky a po politické stránce Atény upozorňují, že vyšli vstříc všem politickým a ekonomickým požadavkům věřitelů a změňte reformní kroky na ozdravení ekonomiky. „ Řecko dodalo požadované výsledky, nyní je na nás, abychom dodali potřebné řešení,“ uvedl Juncker.
Kontextové odkazy ETARGET
References
- ^ Prohlédněte si, co se dělo včera (finweb.hnonline.sk)