Samaras přijde do Berlína [1] a Paříže žádat, aby země dostala o dva roky více na úspory. V Německu se pochopení zřejmě nedočká.
ATÉNY, BRATISLAVA. Největší výsledek pro řeckého premiéra by byl, kdyby se domů z evropského turné nevracel s úplným odmítnutím.
Antonis Samaras si netroufá žádat o další peníze pro zemi na pokraji bankrotu, ale chce získat více času na reformy – dva roky. Přesvědčit o tom německou kancléřku Angelu Merkelovou [ 2] , za kterou letí v pátek do Berlína, je však prakticky nemožné.
Více času není víc peněz
Na Samarasa se ve čtvrtek připraví lídři Německa a Francie na společném setkání v Berlíně. V pátek av sobotu ho už přijmou každý sám.
Francouzský socialistický prezident Francois Hollande, který chce prosazovat hospodářský růst na úkor úsporných opatření, je vstřícnější. Rozhodnutí však závisí na Merkelové, jejíž vládní koalice hrozí pro ústupky Řecku rozpadem.
Merkelová i Samaras raději předem řekli, že od setkání nelze čekat zásadní rozhodnutí a postoje.
Samaras si přesto neodpustil rozhovor v nejčtenějším německém deníku Bild [3] , kde řekl, že Řecko potřebuje „trochu prostoru na nadechnutí“, tedy více času na plnění závazků, aby nastartovalo ekonomický růst.
Podle něj „více času nemusí znamenat více peněz“, čeho se obávají evropští věřitelé. „Chci jasně říci, že nežádáme více peněz a plníme všechny naše závazky,“ dodal.
Samaras už předtím vzpomínal, že termín pro nalezení 11,5 miliardy eur v úsporných opatřeních by chtěl posunout o dva roky, do roku 2016. Dosah reforem, kterými zahraniční věřitelé podmiňují další část půjčky, by tak pro Řeky nebyl tak drastický.
Pokud nesplní škrty, nedostanou asi 31,5 miliardy eur pomoci a již v říjnu nebudou mít na důchody či platy úředníků.
Řecký premiér se snaží dohodnout úlevy, ale německá kancléřka má důvod nevyhovět, píše Peter Schutz
Přístup ke všem komentářem nejen na sme.sk za 3,90 Eur měsíčně. Koupit nyní [4]
Merkelovou tisknou vlastní
Podle zdroje BBC z prostředí německé vlády však Samaras nebude odložení termínu příliš prosazovat, aby si nepohneval inspektory věřitelů.
Jejich zpráva o tom, jak Řecko plní závazky, se očekává v září a nebude pozitivní.
Magazín Spiegel [5] píše, že inspektoři pro nižší výběr daní, než se očekával, a pomalý průběh privatizací zvýší potřebnou částku škrtů o dvě a půl miliardy eur.
Merkelová se proto s rozhodnutím o Řecku nespěchá. Kromě zprávy inspektorů čeká i na rozhodnutí německého ústavního soudu v polovině září, zda je trvalý Eurovia na půjčky pro evropské země v problémech v souladu s ústavou [6] .
Příští rok v říjnu ji čekají volby. Na politické scéně i ve veřejnosti přitom roste odpor k další pomoci Řecku.
Merkelové ministr hospodářství, vicekancléř a šéf koaličních liberálů ( FDP [7] ) Philipp Rösler řekl, že potenciální odchod Řecka z eurozóny něj už „dávno přestal být strašidelný“.
Šéf koaliční CSU Markus Söder zas dodal, že eurozóna by se měla zbavit Řecka do konce roku, dokud není pozdě.
vstřícní nejsou ani Merkelové křesťanští demokraté ( CDU [8] ). Šéf klubu strany v parlamentu Volker Kauder Řeků upozornil, že „není žádný prostor pro změnu“ načasování ani podmínek pomoci.
Třetí balíček nebo bankrot
Delší čas na plnění podmínek získali letos Španělé. Tříprocentní strop na deficit jim odložili o rok díky Vzorný plnění reformního programu.
Naopak v Řecku byly s plněním závazků stále pozadu, což rozčiluje evropských věřitelů.
Země dostala dvě půjčky – 100 miliard eur v roce 2010 a 130 miliard eur v březnu tohoto roku.
Stále intenzivněji se spekuluje, že eurozóna si bude muset vybrat: bankrot a odchod Řecka s rizikem rozšíření paniky do dalších zemí nebo další, třetí balíček pomoci.
Klikněte ZDE pro zvětšení infografu. [9]