Vědci, učitelé či zdravotníci se nestěžují nadarmo, že jim stát pro příští rok vyčlenil málo financí. Peníze, které stát v roce 2014 sebráno od lidí a firem na daních, se totiž budou rozdělovat nanovo. Ministerstvo financí jen minulý týden představilo státní rozpočet a už nyní je jasné, že se bude radikálně měnit a bude se i přidávat.
Ilustrační foto
Autor: Shutterstock
Stát iz politických důvodů v návrhu seškrtal více kapitol o 700 milionů eur, aby deficit na papíře dosahoval požadovaných 2,9 procenta hrubého domácího produktu a zmírnil se tlak na růst dluhu. Investoři totiž podle výšky deficitu úročí státní půjčky. Resort však připouští, že když se v září vyčíslí možné úspory ze spojování úřadů a ukáže se, do jaké míry se můžeme spoléhat na odhalování daňových úniků, někde se peníze i přidají.
Například Slovenská akademie věd dostala méně o necelých 11 milionů eur a hrozí tam propouštění 600 lidí. Ministerstvu hospodářství chybí finance na spolufinancování projektů z EU a dlouhodobě podfinancovány je zdravotnictví i školství. Resort financí tvrdí, že peníze najde, a to na úkor provozu státu. „Konsolidace veřejných financí půjde na vrub veřejného sektoru a ne lidí,“ zdůrazňuje mluvčí ministra financí Radko Kuruc.
Kolik zůstane na rozdávání, ještě není jasné
Do jaké míry však bude i na rozdávání, je zatím sporné. Deficit rozpočtu je nyní založen na tvrdých škrtech na úřadech a ministerstvech. Resort financí předběžně vyčíslil i možné úspory z reformy veřejné správy, z odhalování daňových úniků, zmrazení platů ústavních činitelů a odprodeje nepotřebného státního majetku. Předběžně to má přinést do rozpočtu 600 až 700 milionů eur. Návrh rozpočtu s tím však zatím nepočítá. Když se tato opatření potvrdí a vyčísleny jejich v září i odborníci a analytici z daňového výboru při Institutu finanční politiky na MF ČR, je možné, že v rozpočtu vzniknou volné zdroje.
Na druhé straně část z již navržených úspor ze spojování úřadů v návrhu rozpočtu je zahrnuta. Například resort hospodářství již počítá se spojováním podřízených institucí a škrty při vědcích souvisí i s reformou veřejné správy. Problémem však je, že ne každá instituce je pro spojování úřadů, oddělení či sekcí připravená. To je například i případ České akademie věd. To znamená, že zde vznikne pro stát další výpadek.
Zdroje v příštím rozpočtu na priority může ohrozit také skutečnost, že na podzim bude muset vláda záplatovat některé díry, které navrhovaný rozpočet zatím nepokrývá. Člen Rady pro rozpočtovou odpovědnost Ľudovít Ódor na svém blogu k návrhu rozpočtu upozornil, že „samosprávy a zdravotnictví zůstávají i nadále s optimistickými předpoklady“. Pozapomnělo se také na započtení dluhů nemocnic ve výši 100 milionů eur. Otázkou také je, zda se vládě podaří získat dividendy z podniků s vlivem státu za téměř půl miliardy eur, jak se naplánovalo.
Resort financí se spoléhá na růst ekonomiky
Bankovní analytici vládě doporučují, aby se příjmy a výdaje postavili na reálnějších základech. Doporučují zejména růst majetkových daní či vyšší efektivnost v přidělování sociálních dávek. Podobné doporučení se v létě opakují každoročně, protože politici zpravidla rozpočet dolaďují až na podzim. Výsledkem těchto diskusí byly v posledních letech i škrty na běžných lidech. V roce 2011 Radičové vláda zvýšila DPH a několik spotřební daně, které se projevily na cenách energií a paliv. Ficova vláda zase loni omezila druhý penzijní pilíř. Ve volebním roce 2012 konsolidace ustala, což se projevilo na růstu dluhu.
Resort financí tvrdí, že deficit chce udržet a později výrazněji snižovat i bez růstu daní. Spoléhat se přitom chce i na růst ekonomiky. Už letos je možné, že ekonomika vzroste o více než 0,5 procenta, s čím aktuálně počítá vláda. O to více, že minulý týden se potvrdilo, že eurozóna se po 1,5 roku konečně dostala z hospodářské recese. „Údaje zveřejněné minulý týden nás naplňují optimismem ohledně vývoje ekonomiky v tomto, tak v příštím roce,“ dodává Kuruc.
Slovensko po doporučení z Bruselu podobně jako jiné země zvolnilo konsolidační plány, když původně na rok 2014 počítalo nejprve s deficitem 2,4 procenta a později 2,6 procenta. Naplánovaný 2,9-procentní deficit však více zvyšuje dluh, který má tak v roce 2014 dosáhnout již 56,9 procenta HDP, což je jen desetinu procenta pod ústavní hranicí přikazující vládě na volební rok 2016 vyrovnaný rozpočet spojený s radikálními úsporami. Tento scénář zřejmě není pravděpodobný o to více, že dluh nyní v době levných peněz na trhu zvyšuje i značná hotovostní rezerva, kterou by vláda mohla v případě nezbytnosti rozpustit a dluh tak snížit.
© AUTORSKÁ PRÁVA VYHRAZENA