Vladimí Putin prohlásil, že americký dolar ohrožuje globální ekonomiku. 59335390
Hned v pondělí byla cena zlata stlačená pod 1650 USD a 31 USD. Další dva dny byly relativně klidné, avšak bylo to jen ticho před bouří. Ve čtvrtek av pátek se ceny drahých kovů vybrali prudce směrem dolů. I když jsme během týdne viděli pár pokusů o to, aby se cena zlata stabilizovala kolem 1650 USD a cena stříbra v okolí 31 USD, celkový týdenní trend byl nastaven úplně jinak. Prudce dolů.
Zlato uzavřelo nakonec na úrovni 1610,1 USD, což bylo o 57,1 USD méně než minulý týden. Cena stříbra se snížila o 1,63 USD a uzavřela na 29,8 USD. Poměr ceny zlata a stříbra je na úrovni 54,03 (tj. za gram zlata byste si koupili 54,03 gramu stříbra; minulý týden to bylo 53,04). To znamená, že zlato nebylo až tak postižené přepadem ceny v poměru ke stříbru. HUI index (index nejdůležitějších zlatých těžebních společností) skončil na úrovni 379,21 a propadl se o skoro 24 USD v porovnání s minulým týdnem. XAU index (index zlatých a stříbrných těžebních společností) ukončil na úrovni 143,9 což bylo o 5,83 USD méně než před týdnem.
Čisté krátké koncentrované pozice velkých bank na Comex výrazně poklesly jako na zlatě, tak tentokrát i na stříbře. Avšak faktem zůstává to, že údaje jsou pouze do úterý minulého týdne, čili výrazný pokles cen ve čtvrtek av pátek není ještě zachycen. Nicméně můžeme předpokládat, že krátké pozice se na obou kovech u velkých bank snížily, vzhledem k výrazný pokles ceny. Uvidíme.
minulý predikce legendární analytičky Louis Yamadovej byla přesná. Zlato vyzkoušet hranici 1600 USD. Jedním z vysvětlení proč se tak stalo, je to, že v Číně je Čínský Nový Rok. Velké banky pravděpodobně využili fakt toho, že fyzický poptávka z Číny byl kvůli svátků oslabený. Dalšími důvody byla přesměrována likvidita směrem do akciových trhů, kde vládne divná euforie toho, že vše je zachráněno a čekají nás jen lepší zítřky. Podobná euforie byla na trzích v roce 2007 těsně před krachem Lehman Brothers. To, co bylo plně v souladu s naším očekáváním byl pokles ceny stříbra, o kterém mluvíme již více než 3 týdny. Oba kovy poklesly pod svá 200 denní pohyblivé průměry, co by mohlo velké banky spokojit s dalšími cenovými poklesy. Ale kdo ví. Pokles na krátkých pozicích velkých bank, jakož i výrazné cenové ztráty obou kovů, by mohly signalizovat dosažení cenového dna. Ale s jistotou se to říct nedá. Situace je příliš chaotická a dělat predikce je spíše hazard, jako reálný odhad. To, co však zůstává s určitostí je nevyřešená ekonomická situace ve světě. Z tohoto hlediska je v dlouhodobém horizontu zlato a stříbro stále smysluplnou investicí. Dnes s celkem zajímavou cenou.
Přehled cen drahých kovů za ostatní období:
Zdroj: upner.com, kitco.com
Putin předpokládá konec amerického dolaru
Vladimir Putin prohlásil, že americký dolar ohrožuje globální ekonomiku. A nedělal si jen posměšky, či politické prohlášení. Na daný kolaps se reálně připravuje. Ruská centrální banka nashromáždila za ostatních pár let 570 tun zlata podle dat z Mezinárodního měnového fondu. Rusko má dnes skoro 1000 tun zlata, avšak stále je na 8-směj pozic v oficiálních zlatých rezervách po USA, Německu, MMF, Francii, Itálii, Číně a Švýcarsku. Avšak Rusové si význam zlata uvědomují. „Čím více zlata země má, tím vyšší suverenitu může mít, když přijde kataklizma v podobě pádu amerického dolaru, eura, britské libry, či jiné rezervní měny,“ prohlásil předseda Putinovy strany Fedorov. V oblasti zlata má Rusko i jiné plány. Vypadá to, že se stane 3-tým největším producentem zlata na světě do roku 2015. Odhaduje se, že Ruské zásoby zlata se pohybují na úrovni 10% celosvětových podzemních zásob. Jejich produkce zlata se přibližuje k zemím jako je Čína, Austrálie, Jižní Afrika, či USA. Rusko je dnes čtvrtým největším producentem zlata, když se v zemi vytěženo přibližně 226 tun zlata v roce 2012 a na rok 2013 se odhaduje produkce ve výši 238 tun.
Poptávka po zlatě v roce 2012 klesl o 4% resp. o 176 tun. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné World Gold Council. Hlavními důvody je nižší poptávku průmyslu az hlediska geografického je to nižší poptávku z Indie. Celková poptávka v roce 2012 byl na úrovni 4405 tun. Pokud si uvědomíme, že 2600 tun je těžba nového zlata a že přibližně 600 – 700 tun zůstává v zemích jako je Čína a Rusko, které zlato na trh neumísťují, tak až 2505 tun zlata (zásoby a recyklace) změnilo v roce 2012 svého majitele, co byl přibližně 7% pokles oproti minulému roku. Pokud se však na obchod se zlatem podíváme v nominálním vyjádření, ten dosáhlo rekord ve výši 236,4 mld.. USD. Rekordní nákupy zároveň realizovali i centrální banky, jejichž poptávka se zvýšil o 17%, resp. koupili 534 tun zlata, což byl největší poptávka po zlatě za ostatních 48 let, resp. od roku 1964. Poptávka centrálních bank byl tištěný primárně poptávkou z bank z rozvojových trhů.
Miliardář Soros zredukoval svou investici do zlata v největším fondu SPDR Gold Trust a Louis Moore Bacon prodal celou svoji investici v SPDR a snížil svůj podíl ve zlatě v šproty Physical Gold Trust. Paulson & Co., Největší investor v SPDR, si svou investici ve výši 21.8 milionů podílů zatím ponechal. Tyto pohyby zvýšené nervozitě na trhu s drahými kovy neprospějí a mohou způsobit další výprodej zlata. Vědí tedy tito investoři něco, co my ne?
Na straně druhé se objevily zprávy od finančního novináře Byrona Kinga o tom, že velký německý producent automobilů nakupuje ve velkém stříbro a skladuje ho ve Švýcarsku. Důvodem je to, že nepovažuje už stříbro za komoditu, která se dá získat tehdy, když ji bude reálně potřebovat do výrobního procesu. Jinými slovy se obává budoucích dodávek stříbra. Je to signál, o kterém tak často píše Ted Butler, že velcí průmysloví producenti začnou skupovat zásoby stříbra, když začnou cítit problém s dodávkami kovu? Bohužel na to odpoví jen budoucnost.
Dovoz zlata do Indie dosáhl minulý měsíc rekordní úrovně, když indická vláda prohlásila, že zvýší dovozní přirážku na zlato. Do země v lednu dovezli 100 tun zlata, což bylo o 40% více než byl průměr za posledních 18 měsíců.
Evropskou unii trápí recese
Po optimistických verzích zpráv o tom, že v Evropě je už všechno vyřešené, se země euro klubu ve čtvrtém čtvrtletí 2012 propadly o 0,6% a celá EU o 0,5%, což bylo mírně pod očekáváním. Padaly Německo, Francie, Velká Británie, Portugalsko, či Španělsko. Export se v prosinci propadl o 1,8% a import klesl ve stejném období o 3%. To signalizuje nejen pokles síly domácí spotřeby, ale i širší pokles v globální ekonomice. Ale politici jsou stále optimističtí.
Naposledy to byl německý ministr hospodářství, který uvedl, že „tento pokles je jen dočasný. Během roku se Německo znovu nastartuje. Naznačují to současné indikátory, zda průzkumy mezi podnikateli. „Takže optimističtí bychom měli zůstat i my. Stačí si pohrát znovu se statistickými pohledy na věc. Pokud se totiž podíváte na průmyslovou produkci na mezi měsíční bázi, můžeme zůstat optimističtí, protože ta rostla o 0,5% v EU 27-cké a dokonce o 0,7% v eurozóně. Optimismus vás může opustit, pokud se na data podíváte z meziročního hlediska, kdy se průmyslová produkce propadla o 2,3% v 27 zemích EU ao 2,4% v eurozóně. Tak si vyberte.
Vzhledem k poklesu HDP ve Francii, se přestává předpokládat, že země naplní své sliby ohledně dosažení cílů stanovených zástupci zemí eurozóny v rozpočtové politice. Opětovně klidný zůstává francouzský ministr financí, který si přece jen myslí, že země dosáhne růst na úrovni 0,8% HDP a naplní své rozpočtové cíle. Takoví optimističtí již nejsou analytici, kteří spíše předpokládají v zemi nulový růst, resp. recesi. Francie se zároveň rozhodlo bojovat proti daňovým únikům tak, že sníží limit na hotovostní transakci na maximální výšku 1000 euro od roku 2013 s výjimkou nerezidentů, kteří budou moci zaplatit v hotovosti do 10 000 euro, což je však o 5000 euro méně, než platilo dosud .
Krize začíná být reflektována i kulturním společenstvím. Příkladem je uvedení tří premiér filmů z Řecka na Berlínském mezinárodním festivalu, které reflektují neutěšenou situaci v této krizí postižené zemi. A není se čemu divit. Nezaměstnanost v řeckou dosáhla nová maxima přičemž u mladých lidí dosáhla až 60%, což znamená, že každý šestý Řek ve věku od 15 do 24 let je nezaměstnaný. A podobná situace je iv Španělsku, kde nezaměstnanost mladých dosáhla 55,6%. Stavební průmysl v Řecku padá stejně volným pádem. Propadl se o 66,6% na roční bázi.
Podle studie Ernst & Young dosáhli evropské banky eurozóny rekordní výše toxických půjček – půjček, které se nesplácejí vůbec, resp. jsou spláceny jen částečně. Předpokládá se, že toxické půjčky dosáhly úrovně 918 mld.. euro, což je až 7,6% všech půjček v eurozóně. Rekordéry jsou Španělsko (15,5%) a Itálie (10,2%), naproti tomu v Německu je takových půjček jen 2,7%. Když vycházíme z toho, že Španělé mají údajně jen 15,5% toxických půjček, přičteme k tomu jejich padající trh s nemovitostmi, jakož i problémy s ekonomikou, studia je možná až příliš optimistická, oproti skutečné realitě.
Japonský ministr hospodářství prohlásil, že by chtěl, aby průmyslový index Nikkei dosáhl 13 000 bodů do konce Marca, což by byl až 17% nárůst. Co to znamená, resp. co se v Japonsku událo, aby se něco takového stalo realitou? Že by to byly změněny regulace, lepší podnikatelské prostředí, snížené daně, nový technologický pokrok, jestli nějaké nové ohlášené reálné investice? Asi ne. Spíše se jedná o další signál toho, že Japonsko se inspiruje od USA a bude výrazně uvolňovat svou monetární politiku, která by nafouknutí akcií mohla způsobit – ovšem bez reálného základu.
Z USA přišly i pozitivní zprávy. Federální rozpočet byl v lednu po 8 měsících znovu jednou v přebytku ve výši 2,9 mld.. USD. Hlavním důvodem byly dodatečné příjmy ze zdanění některých příspěvků ze sociálního systému, což způsobilo, že se schodek rozpočtu snížil na 290,4 mld.. USD, což bylo skoro o 60 mld.. USD méně než loni. Škoda jen, že USA se za ostatní 4 roky zadlužovali každý rok o více než 1 bilion USD. Tento roční rozpočtový schodek je zatím naplánován ve výši „jen“ 845 mld.. USD. Nepotěšily však nová čísla z programu Food Stamp. V něm se znovu zvýšil počet příjemců o 141 000 za měsíc a program tak má až 47,7 milionů příjemců, což je 23 milionů domácností, kterým federální vláda přispívá měsíčně 281 USD.