ČTK | 13.03.2013 18:48
Vláda německé kancléřky Angely Merkelové ve středu schválila návrh rozpočtu na příští rok, který předpokládá zastavení růstu státního dluhu v roce 2015.
Ilustrační foto
Autor: Pravda
Čisté nové půjčky by podle plánu měla v příštím roce představovat 6,4 miliardy eur oproti letošním 17,1 miliardy eur.
V roce 2015 av následujících letech by nové půjčky měly být nulové. Návrh dále počítá v příštím roce s vyrovnaným strukturálním rozpočtem. Celkové výdaje by měly v porovnání s tímto rokem klesnout o 1,7 procenta na 296,9 miliardy eur. Německá vláda by příští rok měla více získat na daních. Plány počítají se zvýšením z 260,6 miliardy eur na 269 miliard eur a příjmy z daní by se měly zvyšovat iv následujících letech.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble řekl, že případ Německa ukazuje, že růst ekonomiky a snaha snížit rozpočtové deficity se nevylučují. Schválený plán vývoje německého dluhu tak před nadcházejícím summitem EU v Bruselu představuje „silný signál pro Evropu“.
Německý dluh nyní dosahuje 1,3 bilionu eur, což odpovídá 80 procentům hrubého domácího produktu. Přesahuje tak 60procentní limit stanovený Evropskou unií. Německá ekonomika klesla ve čtvrtém čtvrtletí oproti předchozímu čtvrtletí o 0,6 procenta a na letošní rok Berlín odhaduje růst pouze na úrovni 0,4 procenta. Německý ministr hospodářství Philipp Rösler to však označil za konzervativní odhad.
„Dluhová krize je lekcí v tom, že solidní finance jsou základem. Svět nám závidí úspěch s politikou konsolidace orientované na růst, „řekl Rösler podle Reuters.
Koalice kancléřky Merkelové vyvíjí tlak na dalších 16 zemí eurozóny, aby snížily své rozpočtové deficity a státní dluhy. V zahraničí i před domácí opozicí však čelí kritice kvůli tomu, že kladla přílišný důraz na úsporná opatření jako řešení finančních problémů iv jiných evropských zemích těžko zasažených krizí, zejména v Řecku a Španělsku.
Německá ekonomika, na rozdíl od jiných evropských států, které zápasí s důsledky krize, v minulých letech pokračovala v růstu. Důvodem bylo zvýšení příjmů z daní, které souviselo se silným hospodářským růstem a nízkou nezaměstnaností, ale také nízké úrokové sazby, za které si německá vláda mohla levně půjčovat peníze.