Češi ve světovém žebříčku finanční gramotnosti přepadli a skončili v poslední trojici. Nejlépe jsou na tom Japonci. Ti se podle zveřejněných průzkumů orientují ve financích nejlépe. Mezinárodní studii připravila ING Pojišťovna, podle níž až 44 procent Japonců má vyšší finanční vzdělanost. Následují Indové se 40 procenty a Korejci s 37 procenty.
Třetí od konce skončili v žebříčku Češi, z nichž 80 procent občanů má jen základní, případně špatné finanční znalosti. Za nimi následují Mexičané s 81 procenty občanů, kteří mají nízkou finanční gramotnost, no a na posledním místě jsme my, Slováci, s 88 procenty. Když to tedy obrátíme, vyšší finanční vzdělanost má tak podle průzkumu pětina Čechů, 19 procent Mexičanů a 12 procent patří našim občanům.
„Správně si spočítat úroky dokázalo ve finančním testu jen 43 procent Čechů, přitom se jedná o základní produkt,“ uvádí průzkum ING Pojišťovny. Proto se netřeba divit, že lidé podepisují půjčky a úvěry, kde jim výše splátek a úroků často přerůstá přes hlavu. No my jsme na tom ještě hůře.
Domácí rozpočet si vede jen málo domácností
Není proto překvapující, že pravidelně si nevede rozpočet čtvrtina domácností. Proto nevíme, kolik nás měsíčně stojí příjmy a výdaje. Přesto podle průzkumu společnosti Partners si až 94 procent Čechů o sobě myslí, že jsou finančně odpovědni.
Jak informoval portál novinky.cz, za poslední dva roky nám prakticky jen rostou výdaje, ale nerostou příjmy. To nutí stále více rodin vést si své domácí rozpočty. Podle průzkumů si v roce 2009 rozpočet nevedla polovina domácností, v dalších letech se počet domácností, které mají přehled, zvýšil.
Kde šetříme
Předpokládá se, že v současnosti si rozpočet vede tři čtvrtiny domácností. Problémem je, že ho v praxi dodrží jen kolem 60 procent rodin. Stále více rodin si dělá finanční rezervy z obavy před ztrátou zaměstnání. Přesto čtvrtina domácností finanční rezervy nemá. Déle než tři měsíce by z rezerv přežila jen polovina rodin.
Když docházejí peníze, domácnosti šetří, kde se dá. V rodinách začnou méně vařit, vytápět, ohřívat vodu a omezí nákupy. K dalším úsporným opatřením patří to, že lidé přestanou chodit do restaurací, zruší různé předplatné, méně cestují, více chodí pěšky. Více času tráví doma a vyhýbají se nákupem.