Lákán bank na levné úvěry si musí lidé zvážit více, než by se na první pohled mohlo zdát. Historicky nejnižší úroky při spotřebitelských úvěrech mohou sice získat i občané s čistými příjmy již od 310 eur měsíčně. Levné úvěry pro ně však mají háček. Ve srovnání s lépe vydělávajícími občany musí počítat s delším obdobím splácení, a proto vrátí bance výrazně více.
Ilustrační foto.
Autor: Shutterstock
„Pokud by klient žádal o úvěr 7 tisíc eur s dobou splácení 48 měsíců a neměl by žádné jiné závazky, potřeboval by měsíční příjem alespoň 450 eur,“ řekl mluvčí banky ZUNO Lukáš Tomis. Po podpisu úvěrové smlouvy by klient s takovým příjmem za čtyři roky bance vrátil 8 ¤ 030 eur. Pokud by čistý měsíční příjem žadatele byl 310 eur, banka by mu tentýž úvěr poskytla pouze při maximální době splácení, což je 72 měsíců. Po šesti letech splácení však klient s měsíčním příjmem 310 eur nakonec finančnímu domu vrátí 8 ¤ 568 eur, což je o 538 více ve srovnání s lépe vydělávajícím klientem.
Přepočty jsou dělány při roční procentní sazby nákladů na úrovni 7,12 procenta. Tedy ukazatele, ve kterém jsou kromě úroku započítány i všechny ostatní poplatky za vedení půjčky. V každém případě jsou v současnosti akciové úroky při spotřebitelských úvěrech jedny z nejnižších v historii Slovenska. „Na to, aby klientovi byla schválena půjčka, musí být splněny některé základní požadavky a ověřujeme si zejména profil klienta, jeho předchozí platební disciplínu,“ dodal Tomis. Jinými slovy, lidé, kteří měli v minulosti problémy se splácením úvěru, mohou na nízké úroky rovnou zapomenout.
Nejnižší slovenské akce však stále ani jen nedosahuje průměrný úrok u spotřebních úvěrů v zemích používajících společnou měnu euro, který je na úrovni 6,03 procenta za rok. Podle statistik Evropské centrální banky si Slováci berou spotřební úvěry s dobou splatnosti od jednoho do pěti let za průměrný úrok 15,12 procenta. Horší na tom jsou už jen Estonci, kterým banky v průměru na spotřebu půjčují za roční úrok 17,32 procenta. Naopak nejméně, a to jen 4,42, zaplatí sousední Rakušané.
Prostor pro pokles úroků na trhu tak existuje as takovým vývojem počítají i samotné banky. „Spíš pravděpodobným se mi jeví mírný pokles sazeb, zejména kvůli nárůstu konkurence na trhu spotřebitelských úvěrů,“ řekl Zdenko Štefanides, hlavní analytik VÚB banky.
Na současné klesání úroků tlačí nejvíce obava bank z možného vyplacení starého úvěru novým levnějším. „Obavy z refinancování a zvyšující se konkurence tak nutily banky, aby úrokové sazby u spotřebitelských úvěrech drželi na podle možnosti co nejnižší úrovni,“ uvedl Martin Šabo, mluvčí OTP banky. V této bance začíná nejvýhodnější úroková nabídka od 7,2 procenta ročně u úvěru na rekonstrukci bydlení. Nejnižší úroky na trhu většinou nabízejí menší banky, které se takto snaží získat nové klienty.
„osmi-procentní sazbu dostanou všichni žadatelé bez ohledu na bonitu, kteří si zvolí pojištění schopnosti splácet úvěr a zároveň budou využívat některý z balíčků služeb dle vlastního výběru,“ řekla Zuzana Ďuďáková, mluvčí UniCredit Bank Czech Republic. Tento finanční dům se nízkými úroky snaží získat klienty, kteří si v bance otevřou účet a budou si na něj posílat svou mzdu.
„Na druhé straně, pokles sazeb bude limitovat vysoká míra nezaměstnanosti a tím i relativně vysoká pravděpodobnost nesplacení spotřebního úvěru,“ upozornil Štefanides. Na Slovensku se splácení spotřebitelských úvěrů dá označit jako dobré. „Jenže narůstá míra zadlužení obyvatelstva, vzrůstá i průměrná délka úvěrů a je otázkou, jak se tyto faktory promítnou do budoucího vývoje,“ pokračoval Štefanides.
Drobné nepříjemnosti se začínají zobrazovat již v posledních statistikách finančního trhu. „Platební disciplína našich klientů je dobrá, vyvíjí se podle našich očekávání. Zvýšení míry nezaměstnanosti na Slovensku se však částečně přeneslo do nárůstu žádosti o restrukturalizaci v prvním čtvrtletí letošního roku, „uzavřel Štefan Frimmer, mluvčí České spořitelny.
© AUTORSKÁ PRÁVA VYHRAZENA