Volby v Itálii způsobily chaos, francouzská nezaměstnanost dosáhla rekord. 59430150
Tento týden nebyl výjimečný. Začátek týdne byl klidný s jedním výraznějším pohybem ceny směrem nahoru na obou kovech. Zlato se dostalo znovu nad hranici 1615 USD a stříbro bylo velmi blízko 29,5 USD. Zbytek týdne však ceny opět pomalu klesaly. Páteční obchodování nebylo z cenového hlediska znovu žádné terno.
Zlato uzavřelo nakonec na úrovni 1576,8 USD, což bylo o 4,7 USD méně než minulý týden. Cena stříbra se snížila o 0,18 USD a uzavřela na 28,58 USD. Poměr ceny zlata a stříbra je na úrovni 55,17 (tj. za gram zlata byste si koupili 55,17 gramu stříbra; minulý týden to bylo 54,99). To znamená, že zlato bylo postiženo propadem ceny v poměru ke stříbru o něco méně. HUI index (index nejdůležitějších zlatých těžebních společností) skončil na úrovni 351,78 a propadl se o dalších 7,85 USD ve srovnání s minulým týdnem. XAU index (index zlatých a stříbrných těžebních společností) ukončil na úrovni 133,29, což bylo o 3,02 USD méně než před týdnem. Oba indexy se znovu dostali na své dvouleté minima.
Výsledek italských voleb a následná nervozita na trzích mnoho pozitivní energie zlatu a stříbru nedali. Na scénu musel přijít až helikoptér Ben, který vypovídal před Senátem a následně před finanční komisí parlamentu o pokračování politiky Fedu, což způsobilo výraznější cenového pohyby v úterý. Zlato v ten den vzrostlo o 1,3%, což byl nejvyšší nárůst na ceně za ostatní tři měsíce. Jak jsme však již zmínili, ceny následně pomalu klesaly. Obě ceny drahých kovů se pohybují pod svými 200 denní pohyblivými průměry. Zlato minulý týden překročilo tzv.. překřížení smrti (trend poklesu ceny) a stříbru tento týden chybělo jen málo, aby zopakovalo totéž. Čisté krátké koncentrované pozice (sázka na pokles ceny) velkých bank na Comex výrazně poklesly na stříbře, avšak oproti očekáváním stouply na zlatě, spíše jako důsledek poklesu dlouhých pozic menších hráčů. Na straně druhé se futures kontrakty na obou kovech obchodují pod spotovou cenou, což naznačuje bakwardáciu a nedostatek fyzického kovu.
Analytik Citibank Tom Fitzpatrick je naladěn stále na růst cen zlata. Tvrdí, že tato sedemnásťmesačná konsolidace je velmi podobná konsolidaci v letech 2006-2007, kdy ceny žlutého kovu následně výrazně stouply. Tvrdí, že zlato má silnou podpůrnou hranici na úrovni 1520-1530 USD a prvním milníkem, který musí překonat pro nastartování dalšího vzestupu je hranice 1625 – 1640 USD.
Přehled cen drahých kovů za ostatní období:
Zdroj: upner.com, kitco.com
koupil Mexiko zlato nebo ne?
Zda koupilo opravdu Mexiko zlato, se jen uvidí. Možná si pamatujete na zjištění, že Mexiko drží až 95% svých zlatých rezerv v Londýně. Tento týden Mexický účetní dvůr rozhodl, že se musí provést fyzická inspekce zlata v Londýně, aby se potvrdilo, že mexické zlato existuje a je relevantní kvality. Je to údajně reakce na zjištění, že Mexiko koupilo v roce 2011 zlato v hodnotě 4,5 mld. EUR. USD, avšak nikdy nezkontrolovaly to, zda opravdu existuje ve fyzické podobě. Ono se někdy každému stane, že mine 4,5 mld.. USD a nezkontroluje, co koupil.
Miliardář Paulson stále staví na růst ceny zlata. Neprodal žádnou část svého podílu ve zlatém ETF SPDR Gold Shares Trust, přičemž jiní velcí investoři jako např.. Soros, své zlato prodali. Jeho investiční společnost zároveň získala značné podíly v těžebních společnostech jako je AngloGold Ashanti, Detour Gold, NovaGold Resources, či Barrick Gold.
Nejlepším místem pro těžbu zlata je Finsko následované Švédskem, Alberto, New Brunšvikem, Wyoming, Irskem, Nevadou, Yukon, a Norskem. Naopak nejhorší se těží v Indonésii, Vietnamu, či Kongu, podle studie kanadského Fraser Institutu.
Americká státní US Mint prodala v únoru rekordní množství stříbra ve výši 3,37 milionů uncí. Za leden a únor spolu tak prodala již 10,8 milionů uncí stříbra, což tvoří 33% celého prodeje za rok 2011. Tak jako klesají ceny drahých kovů, tak někteří investoři skupují jejich fyzické zásoby. O tom asi nejlépe vypovídají následující grafy, které nepotřebují další komentář:
Rusko, Turecko, Kazachstán, Ázerbájdžán, Tádžikistán zvýšily své oficiální zlaté rezervy podle zprávy z Mezinárodního monetárního fondu. To jen potvrzuje trend, že některé centrální banky, primárně rozvojových zemí, diverzifikují své devizové rezervy do reálného zlata. Rusko se tím pádem stalo 9 krajinou s nejvyššími rezervami a Turecko přeskočilo na 15-stem místě Venezuelu.
Poptávka po zlatě v Indii, je připraven nakonec znovu růst a to z toho důvodu, že tamní vláda překvapivě nezavedla nová dovozní poplatky spojené s dovozem zlata pro rok 2013 a rozhodla se pro zachování současného stavu. To může být v kombinaci s nižšími světovými cenami znovu pozitivní signál pro zvýšení poptávky po žlutém kovu z této země.
No a nakonec malý bonus: Mike Maloney připravil video sérii s názvem „Skrytá tajemství peněz,“ která odhaluje některé zajímavé fakta a stojí určitě za zhlédnutí.
Můžete si vsadit
Bude to Španělsko či Itálie, které položí euro na kolena? Výsledek voleb v Itálii způsobil mírný chaos. Dokonce i evropští lídři byli upřímně smutní, vzhledem k patovou situaci v zemi. Během prvních dnů jsme mohli zaznamenat negativní reakce trhů, které byly založeny pouze na polekaně se a zjištění, že král je nahý. Ale tak dnešní svět funguje. Jinak mně stále nedochází, jak by silná levicová vláda, ke které se všichni modlili, mohla zachránit zemi se 130% dluhem na HDP, klesajícím hospodářstvím a rozsáhlými sociálními programy pro stárnoucí populaci. Takže co se bude dít dál? Itálie může reálně způsobit problémy. Proč? Klidně se může stát, že trhy získají podezření (nedejbože založené na nějaké logické úvaze o reálném stavu trhu s dluhopisy zemí Evropy), že ECB nebude schopna zachránit Itálie prostřednictvím svého posledního programu OMT. Ten je totiž založen i na striktním nadiktována podmínek pomoci tzv.. Troika. Přičemž v zemi bez pevné vlády, by asi neměl kdo poslouchat přikázání o šetření. To však může podryť relevantnost celého mechanismu a způsobit problémy v dalších zemích. Avšak stejně je vysoce pravděpodobné, že ECB by přišla s nějakým novým programem, který by trhy uklidnil. Takže zatím netřeba podléhat panice, tedy alespoň prozatím ne.
Francouzská nezaměstnanost dosáhla nový rekord – 3,2 milionu lidí bez práce. Podobná situace byla v zemi naposledy v roce 1997. To věru dobrá zpráva není pro tamní veřejné finance. A pravděpodobně jen shodou náhod se v ten samý den, jak byly zveřejněny data o nezaměstnanosti, vyjádřil tamní ministr průmyslu, že by se zcela hodilo slabší euro. Tvrdil, že ECB si nedělá dobře svou práci a drží euro příliš silné. ECB by se podle něj měla „připravit na nové měnové války, které se stanou novou politikou vlád.“ Jen na připomenutí, prohlášení přišlo jen dva týdny poté, co se ministři financí zemí G20 a jejich centrální bankéři, striktně vyjádřili, že žádné měnové války nebudou.
Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla nový rekord ve výši 11,9%, když stoupla o 0,1% oproti minulému měsíci. Eurostat uvedl, že v zóně je skoro 19 milionů lidí bez práce, což bylo o 201 tisíc více než minulý měsíc. Nezaměstnanost mezi mladými je stejně na nejvyšších úrovních – 24,2% a rekordéry jako jsou kdo jiný než Řecko (59,4%) a Španělsko (55,5%).
Centrální banka Japonska bude mít nového guvernéra pana Kuroda, což znamená, že země je definitivně připravena na výše zmiňované měnové války. Od Kuroda se totiž očekává, že výrazně uvolní měnovou politiku v zemi a to už na dubnovém setkání monetárního výboru banky. Odcházející guvernér Shirakawa vyslovil poslední varování o možnosti vzniku investičních bublin v zemi prostřednictvím studie vydané minulý týden centrální bankou. Odcházející guvernér se spíše přikláněl k reformě veřejných výdajů, což byl asi jeden z důvodů, proč odchází.
Data o růstu USA byly pod očekáváním, avšak o něco lépe, než říkali první odhady. HDP USA nakonec v posledním čtvrtletí 2012 rostlo o 0,1%, přičemž jen měsíc dozadu se odhadoval pokles na úrovni 0,1% vzhledem k nižší výdaje na obranu a hurikán Sandy. Mírný nárůst stál asi i za potvrzením volné monetární politiky prezidentem Fedu. Skutečnou tématem v zemi však bylo zavedení automatického vázání rozpočtových výdajů vzhledem ke stále nevyřešenou situaci okolo fiskálního útesu. Prezident prohlásil tvz. „Příkaz k šetření“ pro všechny federální agentury v nejbližších 7 měsících v celkové výši 85 mld.. USD. „Tyto úspory ohrozí národní bezpečnost a priority domácí politiky,“ zaznělo v příkazu. Avšak znovu je třeba dívat na situaci v širším kontextu. Za prvé jedná se jen o plán. Ten se má zrealizovat v případě, že se nepodaří dohoda o fiskálním útesu. Nesjednané se jinak nikdo nepředpokládá ai proto se zatím daný příkaz nebere v principu velmi vážně. Za druhé je třeba si uvědomit výšku těchto devastujících úspor na celkových výdajích federální vlády (ano, to malé červené, na obrázku):
A nakonec je třeba si uvědomit, že 85 mld.. USD je pro USA v porovnání s jeho zadlužováním jen štípnutí včely. Americké ministerstvo financí dokáže totiž zvýšit dluh země o 80 mld.. USD během jednoho dne:
I z tohoto vyplývá, že situace ve veřejných financích země není velmi dobrá. A problém nemá jen federální vláda, ale i státy a samosprávy. Svědčí o tom např.. situace v Detroitu, který čelí bankrotu a již informoval stav finančního ohrožení. Důvody? Příliš přehnaný předpoklad výše příjmů, vysoká míra půjček a dluh na úrovni 14,99 mld.. USD. A problém s dluhem není jen na straně veřejných financí, ale i soukromého sektoru. Typickým příkladem je rostoucí dluh na studentských půjčkách, který již přesáhl 1 bilion USD. Studentské půjčky se zároveň ne vždy používají k financování studia, ale i na drogy, tetování, zda motocykly, přičemž míra nesplácení daných půjček už překročila míru nesplácení dluhů na kreditních kartách.