Letošní časté změny v cenících souvisí podle Slovenská bank s růstem nákladů při již fungujících službách jako například práce s hotovostí.
Autor: Shutterstock
Podle Marcela Lázní ze Slovenské bankovní asociace zvyšování poplatků ani zdaleka nekopíruje náklady způsobené zavedením bankovního odvodu. Navíc banky podle něj dodrží zákon a nepřenesou vyšší daně do cen poplatků pro lidi.
Proč slovenský banky v tomto roce i pětkrát upravovali své ceníky?
Nejpravděpodobnějším vysvětlením změn v cenících bank je jejich snaha reagovat na růst nákladů souvisejících s některými poskytovanými službami. I proto banky ke změnám přistupovali častěji při produktech a službách, které jsou více nákladové, jako například operace s hotovostí.
Není to způsobeno alespoň zčásti vyššími daněmi pro banky?
Pokud bychom připustili tento názor, tak bychom museli zároveň vidět významný růst příjmů z poplatků, kterým by se kompenzoval bankovní odvod . Navzdory přesvědčení veřejnosti, žádný takový trend v roce 2012 nepozorujeme. Naopak výrazný vzestup zejména v prvních měsících roku byl zaznamenán u nákladů na poplatky a provize. To jen podporuje naše tvrzení, že změny ceníků spíše souvisí se snahou bank snížit dopad těchto rostoucích nákladů.
Nepopírající banky zvyšování poplatků pro nárůst daní i proto, že jim takový postup vláda zakázala v zákoně?
Banky vždy dodržují zákony a jsem přesvědčen, že tak to bude i nyní. Na druhé straně je však bankovní odvod náklad jako každý jiný a neexistuje ekonomické opodstatnění, proč se na tento extrémně vysoký výdaj dívat jinak. Sama Evropská komise při bankovních odvodech v EU, které jsou mimochodem v průměru 6-násobně nižší než u nás, uvádí, že negativem je možný růst cen produktů a služeb. Zároveň však dodává, že tento vzestup bude limitován konkurencí na trhu.
Jaký dopad tedy bude mít na slovenské bankovní sektor od příštího roku nejvyšší daňové zatížení v Evropě?
Vládu a Ministerstvo financí dlouhodobě upozorňujeme, že s nejvyšším bankovním odvodem v EU jsou spojeny dvě potenciálně hrozby: v střednědobém horizontu rostoucí riziko omezování úvěrování pro některé skupiny klientů a zhoršování konkurenčního prostředí. Slovensko s pravděpodobně nejpřísnějšími regulačními požadavky a nejvyšším bankovním odvodem bude méně atraktivním místem pro nové investice v bankovním sektoru, tak pro vstup nových bank na trh.
Proč na Slovensku přes politice levných peněz ze strany Evropské centrální banky nepřichází k snižování úroků u půjček av některých bankách jdou úvěry dokonce směrem vzhůru?
Naopak, poslední údaje Národní banky Slovenska signalizují pokles úroků z úvěrů. Například průměrné úrokové sazby úvěrů na bydlení v červnu klesly na historické minimum. Podle dřívějších vyjádření centrální banky z dubna 2012 úrokové sazby na úvěry na bydlení byly nižší, než by podle propočtů měly být. Jako jedno z možných vysvětlení se jeví vliv konkurence.
Slovensku finanční domy ale na snižování úroků u vkladů již reagovali. Je správné, pokud při vkladech jdou úroky dolů, ale u úvěrů ne?
Rozdíl mezi vklady a úvěry je v jejich splatnosti. Vklady jsou většinou krátkodobé, zatímco úvěry jsou naopak poskytované na delší období. Změny krátkodobé základní sazby ECB spíše ovlivní 1-roční vklady než 20-leté hypoteční úvěry. Ty reagují na dlouhodobější sazby, například výnosy státních dluhopisů.
Zatímco na Slovensku má nejúspěšnější banka návratnost kapitálu na úrovni 21 procent, tak německý průměr je jen necelých sedm procent. Ministerstvo financí i tímto příkladem argumentuje, že slovenský banky si mohou dovolit zaplatit vyšší daně.
Průměrná návratnost kapitálu v bankem sektoru na Slovensku byla v uplynulém roce 14 procent, přičemž více než třetina bank skončila ve ztrátě. V tomto roce návratnost pravděpodobně výrazně poklesne. V dlouhodobém srovnání je rentabilita našich bank podobná jako v Polsku nebo v Česku, tedy v zemích s podobným ekonomickým prostředím. Pokud porovnáme návratnost s jinými zeměmi, například Německem, netřeba zároveň zapomínat na souvislosti. Německé banky mají dnes v důsledku podstupování vysokého rizika v minulosti nižší zisky, respektive ztráty, a zároveň musí výrazně zvýšit i vlastní kapitál. Proto je jejich návratnost nižší než v zemích tradičnější modelem bankovnictví například Polsku, Česku, či na Slovensku.
Není protest bank proti vyšším daním způsoben jen neochotou podělit se se státem o část svých zisků?
Vyšší zisky firem přinášejí i vyšší daně pro stát a to se týká i bank. Dosah bankovního odvodu, který banky platí iv případě, že dosahují ztrátu, je obrovský. Pro srovnání, průměrné celkové zatížení bank po změnách v odvodu bude přesahovat více než 50 procent, přičemž v některých případech to bude více než 70 procent. Nezapomínejme, že odvod navíc platí i banky ve ztrátě. Osobně neznám sektor ani u nás a ani v Evropě, který by byl takto dlouhodobě zatížen bez negativních dopadů.